S velkým zájmem diváků se setkala projekce filmu Lásky jedné plavovlásky režiséra Miloše Formana v newyorském Muzeu moderního umění, která včera odstartovala dvoutýdenní retrospektivu Formanova filmového díla. Postupně se na ní představí snímky natočené v 60. letech v Československu i filmy vzniklé později ve Spojených státech, včetně Oscary ověnčeného Přeletu nad kukaččím hnízdem a Amadea.
Oba Formanovy režisérské životy - ten československý, který skončil emigrací v roce 1969, a ten americký - se podle jeho slov v podstatě neliší, protože vždy vyprávěl příběhy o lidech. "A lidé jsou bez ohledu na to, jakým jazykem mluví, jakou mají barvu kůže, stejní. Vlastně vykládám pořád to samé o těch samých lidech," řekl Forman po projekci Lásek jedné plavovlásky.
Muzeum moderního umění, které má archiv s 25 000 filmů, nepořádá podobné retrospektivy často - podle kurátorky Formanovy přehlídky Jytte Jensenové tak dvě do roka. Na příští sezonu chystá podobnou retrospektivu Formanovu spolupracovníkovi a generačnímu souputníkovi Ivanu Passerovi.
Pro všech sedmnáct Formanových filmů (s výjimkou Vlasů) pořídilo muzeum nové promítací kopie. "Byla to ta nejlepší kopie, jakou jsem od premiéry viděl," řekl Forman po zhlédnutí Lásek jedné plavovlásky. "Jsem sentimentální, koukal jsem na to a všechno se mi tak vracelo zpátky ve vzpomínkách. Na spoustu věcí jsem už zapomněl, vždyť to je doba, co jsem ten film neviděl. Takže jsem se na to díval jako objektivní divák - skoro," dodal s úsměvem režisér, který za tři dny oslaví sedmdesáté šesté narozeniny. I po třiačtyřiceti letech od natočení by však na filmu nic neměnil.
Hvězda Formanových českých filmů Lásky jedné plavovlásky a Černý Petr, nyní pětašedesátiletý dětský lékař v kanadském Torontu Vladimír Pucholt vzpomíná na natáčení s Formanem s radostí. "S Milošem byla vždy spolupráce neobyčejně hezká," řekl. "On má ohromnou vlastnost - když člověk hraje, pozná, kdy to je falešné. Miloš na to má ohromný sluch. Vždy to rozpoznal a dokázal to vyřešit . Například při natáčení Černého Petra v roce 1964 to působilo, jako bychom ani netočili, dělal to tak lehounce, až to bylo podezřelé," řekl Pucholt, který připomněl i Formanovy spolupracovníky Ivana Passera a Jaroslava Papouška. "Byli to výborní kamarádi, kteří se doplňovali. I když Miloš byl na place hlavní, vždy tam byl Passer, který mu něco pošeptal," zavzpomínal.
Z Formanovy české tvorby uvidí newyorské publikum také jeho polodokumentární prvotinu Konkurs (1963), celovečerní filmy Černý Petr (1964) a Hoří, má panenko (1967) - a také televizní Dobře placenou procházku z roku 1966. Taking Off, svůj první film v zámoří, natočil Forman v roce 1971, ale věhlas mu přinesl až o čtyři roky později Přelet nad kukaččím hnízdem. Snímek jako jeden z pouhých tří v celé historii americké filmové akademie získal Oscara ve všech pěti hlavních kategoriích - za nejlepší film, režii, scénář a pro nejlepšího herce a herečku v hlavní roli. Druhého Oscara si Forman odnesl za Amadea (1984), který získal celkem osm cen akademie, z toho dvě připadly českým umělcům, scénografovi Karlu Černému a kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi.
Newyorská přehlídka má na programu také filmy Vlasy (1979), Ragtime (1981), Valmont (1989), Lid versus Larry Flynt (1996), Muž na Měsíci (1999) a zatím poslední Goyovy přízraky. Naopak pohled na Formanovu tvorbu nabídne dokument Věry Chytilové s názvem Chytilová vs. Forman z roku 1981. Přehlídka také obsahuje Formanovy příspěvky do antologií Viděno osmi o olympiádě v Mnichově v roce 1972 a Schází mi Sonja Henie (Nedostaje mi Sonja Henie), která vznikla v roce 1971 na okraj bělehradského filmového festivalu.
Foto: ČTK
