Obrazovou dokonalost, strhující výtvarné pojetí a mnohdy kruté, krvavé a sexuální příběhy nabízejí filmy Petera Greenawaye. Excentrický režisér, malíř a básník z Británie, jehož každý snímek provázejí silné emoce, chce jeden z dalších projektů natočit v Praze. V pátek mu bude 70 let.
Záměr natočit film o malíři a grafikovi Oskaru Kokoschkovi oznámil Greenaway na návštěvě v Praze, kde v roce 2008 uvedl svůj film Rembrandtova Noční hlídka. Tento snímek představuje svět umění šerosvitu a velkých pláten, kde se odráží krutost doby a život geniálního umělce.
Režisér, malíř a básník Greenaway miluje filmovou hru s konvencemi, symboly a šiframi. Jeho díla připomínají hádanky a divák je přizván k jejich luštění: "Chci udržovat v bdělosti mysl i srdce svého publika. Někteří lidé odcházejí z mých filmů po pěti minutách, protože nedokážou zvládnout své emoce."
A taky žaludek. Úchvatné a kruté obrazy jeho filmů jsou pověstné. Scéna s upečeným milencem z Kuchaře, číšníka, jeho ženy a jejího milence (1989) vyžaduje pevné útroby. Vedle krvavé zápletky a dokonalého výtvarného pojetí filmu dominuje hudba Michaela Nymana. Na pozadí luxusní restaurace defilují vztahy plné násilí, vášní a obsesí, zrcadlící chamtivost jedince i celé společnosti.
Greenawayovy filmy v mnohém připomínají provokativní tahy nadaného malíře - jímž tento Velšan vyrostlý v Londýně také je, neboť vystudoval Walthamstowskou uměleckou školu: "Jsem v podstatě malíř. Nepokládám se za filmového režiséra, ale za výtvarníka, který zasahuje i do filmové oblasti."
Obrazová stránka u něj často převyšuje tu obsahovou. "Vždycky jsem chtěl dělat filmy s idejemi, nikoliv s příběhy. Chcete-li vyprávět příběh, je lepší být spisovatelem," tvrdí.
Zálibu ve výtvarnu a matematický rébus v zápletce rozehrál už v prvotině Umělcova smlouva. Kostýmní film se odehrává na anglickém panství. Motivem vraždy v duchu Agathy Christieové je udice, na kterou režisér zavěšuje mnoho dalších rovin. Film rozebírali na Harvardově univerzitě profesoři z celých Spojených států.
Další zašifrované dílo, Prosperovy knihy (1991), nazval jeho tvůrce "Terminátorem 2 pro intelektuály". V adaptaci Shakespearovy Bouře zase vychází ze zmínky o existenci čtyřiadvaceti knih; exceluje v ní slavný shakespearovský herec John Gielgud.
O světici i čarodějnici v jedné osobě a zamordovaném potomkovi vypráví středověký příběh Dítě z Maconu (1993). Surová exekuce v závěru odkazuje k brutalitě dnešního světa.
Za kulturou jihovýchodní Asie se vydal snímek Kniha snů (1996), kde hlavní hrdinka píše kaligrafické traktáty na těla svých milenců. Další výlet, tentokrát do říše erotiky, podnikl Greenaway v "komedii" Osm a půl ženy (1999), v níž dva bohatí muži shromažďují ve své švýcarské rezidenci ženy z Východu i Západu.
Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti v roce 1993 překvapil nonkonformní tvůrce svým vzezřením a chováním dokonalého gentlemana. Koncem 90. let se chystal na karlovarský festival, ale v poslední chvíli svou účast odřekl. V roce 1996 se zúčastnil mezinárodního filmového festivalu v Praze - a v prosinci 2010 navštívil v Olomouci tamní přehlídku animovaného filmu.
Kromě natáčení Greenaway také maluje obrazy, tvoří knižní ilustrace, píše romány a pořádá výstavy po celém světě. Psal i pro divadlo i operu. A v jednom rozhovoru prohlásil: "Nemyslím si, že bych viděl nějaký film. Viděl jen sto let ilustrovaného textu."
