Po Bergmanovi opustil filmový svět i režisér Antonioni

Ve věku 94 let zemřel v pondělí večer v Římě slavný italský režisér Michelangelo Antonioni. Spolu s Federicem Fellinim a Luchinem Viscontim byl tento nestor světové kinematografie považován za jednoho z největších italských filmových tvůrců.

Antonioniho život ve fotografiích

Do dějin světové kinematografie se zapsal především zneklidňujícími psychologickými dramaty z šedesátých let minulého století: ještě v Itálii natočil Zatmění (1962) či Červenou pustinu (1964), v Londýně Zvětšeninu (1966) a v Kalifornii Zabriskie Point (1970).

Začínal jako dokumentarista, přičemž v poválečných letech si všímal jak tradičního venkovského života, tak proměny Itálie ve velkých městech. Jeho hraným debutem byla Kronika jedné lásky v roce 1950, film nikterak zvlášť ceněný, již však předjímající pozdější motivy: milostnou zápletku, kriminální prvky v pozadí a hrdinku, kterou sužuje vnitřní neklid.

V podobných rolích excelovala Monica Vittiová, kterou Antonioni obsadil do čtveřice svých nejslavnějších italských filmů Dobrodružství (1960), Noc (1961), Zatmění a Červená pustina, která byla jeho prvním celovečerním barevným filmem; k černobílému obrazu se ještě vrátil v roce 1975 filmem Povolání: reportér.

Nejoceňovanějším Antonioniho filmem je stejnojmenný přepis Cortázarovy povídky Zvětšenina, kterou změnil k nepoznání – v uhrančivý portrét módního fotografa, kterému jen svitne naděje, že by ve svém povrchním životě mohl přijít k čemusi zásadnějšímu.

Zvětšenina získala Zlatou palmu na festivalu v Cannes a byla nominována na Oscara v kategorii režie a scénář. V posledních třiceti letech Antonioni již točil spíše sporadicky. V roce 1985 jej postihla mozková mrtvice, avšak k práci se vrátil. V roce 1994 začal s pomocí německého kolegy Wima Wenderse a své ženy Enriky režírovat snímek Za mraky. V roce 1995, kdy film dokončil, obdržel čestného Oscara za celoživotní dílo. Jeho posledním dílem byl povídkový Eros, kterého režíroval ve svých dvaadevadesáti letech.

Antonioni, který se narodil v roce 1912 v severoitalské Ferraře, se zpočátku věnoval psaní kritik, scénářů, byl pomocným režisérem a autorem dokumentů se sociální tématikou. Hraný celovečerní debut natočil až ve svých 38 letech. Kromě oscarového ocenění za celoživotní dílo a Zlaté palmy v Cannes, získal i Zlatého lva v Benátkách a Zlatého medvěda na berlínském festivalu.

"S Antonionim odešel nejen jeden z největších žijících režisérů, ale také mistr modernosti," prohlásil v úterý římský starosta Walter Veltroni. "S Antonionim ztrácí film autora, bez něhož by nebyl takový, jaký je, ale také figurativní a vypravěčské umění přišly o hlas, který nelze napodobit," řekl. Připomněl, že italský režisér zemřel necelý den poté, co se svět dozvěděl o úmrtí jiného velikána, švédského filmového tvůrce Ingmara Bergmana, který zemřel v pondělí ve věku 89 let.

Antonioni zemřel ve svém domě v rodném městě Ferraře, kde o něho až do poslední chvíle pečovala jeho manželka Enrica Ficová. Režisér neměl děti. Pohřeb bude ve čtvrtek ve Ferraře.