Polská filmová škola
Před 90 lety se narodil filmař Kazimierz Kutz. Miloval rodné Slezsko

Před 90 lety, 16. února 1929, se narodil polský režisér a politik Kazimierz Kutz, jeden z představitelů takzvané polské filmové školy z 50. a 60. let 20. století. Filmař, který ve svých dílech často popisoval rodné Slezsko, ovlivňoval veřejný život v zemi také jako dlouholetý poslanec a senátor.

Kutz začal natáčet v době, kdy úřady v komunistickém Polsku prosazovaly tvůrce nekriticky opěvující budování socialistické společnosti. Částečné uvolnění poměrů v roce 1956 umožnilo vznik neformální skupiny inspirované například italským neorealismem či filmem noir. Vedle Kutze do ní patřili například Andrzej Wajda, Tadeusz Konwicki či Andrzej Munk. U Wajdy Kutz začínal po absolvování lodžské filmové školy v roce 1954 jako asistent.

Mezi Kutzova nejznámější díla z tohoto období se řadí snímky Nikdo nevolá, Lidé z vlaku či Mlčení, který byl v roce 1963 v hlavní soutěži benátského festivalu.

Rodák z katovického předměstí se koncem 60. let začal ve svých filmech věnovat rodnému kraji a stál u zrodu spolku filmařů nazvaného Slezsko. Slezská identita je hlavním tématem Katzovy trilogie Sůl černé země, Perla v koruně a Jako korálky v růženci. Za poslední snímek získal v roce 1980 hlavní cenu na festivalu v Gdaňsku.

Kutz, který za vlády komunistů patřil k opozici, se po pádu režimu aktivně pustil do politiky a v roce 1997 poprvé získal mandát senátora, jímž byl celkem 14 let. V letech 2001 až 2005 zastával funkci vicemaršálka (místopředsedy) Senátu. Čtyři roky byl poslancem Sejmu. S politikou se rozloučil v roce 2015.

Kutz, který měl čtyři děti, zemřel loni 18. prosince ve věku 89 let.