V chudobě a zapomnění zemřel 9. ledna 1918 ve věku 73 let Charles-Émile Reynaud, který je považován za jednoho z otců animovaného filmu. Díky svému vynálezu, kterému říkal projekční praxinoskop, ještě před příchodem kinematografu bratří Lumierů bavil publikum krátkými animovanými příběhy. Představení Reynaudova "optického divadla", která od října 1892 pořádal v pařížském muzeu voskových figurín Grevin, byla ve své době velmi populární.
K mechanice a výtvarnému umění měl blízko díky rodičům - po otci zdědil technické nadání, po matce zase výtvarné sklony. Nějakou dobu se živil jako fotograf a odtud bylo v druhé půli 19. století blízko do světa pohyblivých obrázků. Diváci filmů Karla Zemana znají princip promítání rozfázovaných obrázků z pohyblivého bubnu - a podobný použil také Reynaud ve svém praxinoskopu. Ten ale používal i zárodek filmového pásu, až 50 metrů dlouhý, na kterém byly ručně malované obrázky.
Do středu zařízení pak Charles-Émile Reynaud umístil soustavu zrcátek, díky kterým mohlo scénu sledovat více diváků najednou. Do roku 1900 vidělo jeho produkci na půl milionu lidí, malované příběhy ovšem v té době nemohly konkurovat kinematografu, který zobrazoval skutečné lidi. Po neúspěšných pokusech o vylepšení praxinoskopu naházel zlomený a zchudlý Reynaud přístroje i filmy do Seiny. Do dneška se zachovala jen nepatrná část jeho díla, vzácný zlomek má i Národní technické muzeum v Praze.
