Příchozí: zahloubané sci-fi

Kultura
9. 11. 2016 14:01
Scéna z filmu Příchozí.
Scéna z filmu Příchozí.

Představa blízkého setkání třetího druhu fascinuje od okamžiku, kdy se fenomén UFO zabydlel v lidském povědomí. V kinematografii byl tento okamžik zobrazen bezpočtukrát, obvykle v podobě násilného střetu civilizací. Jeden z prvních seriózních pokusů o netriviální mezihvězdnou komunikaci proběhl až v 70. letech ve Spielbergových Blízkých setkáních třetího druhu, kdy se s mimozemšťany komunikovalo hudbou. Tak jednoduché to ale hrdinové snímku Příchozí, který zamířil do našich kin, mít nebudou.

Jestli od kontaktu s mimozemskou civilizací očekáváte výbuchy a válku světů, Příchozí nejsou pro vás, ti hrají na úplně jinou notu. Zcela spokojeni nebudou ale ani příznivci hard sci-fi, přestože se většina filmu odvíjí právě v intencích tohoto subžánru. Psychologizující momenty, které se snaží filmu dodat hloubku, však paradoxně více škodí, než aby pomáhaly. Kdyby Příchozí zůstali tam, kde jim to sluší nejvíce - v napínavých mysteriózních a vědeckých scénách -, mohlo jít o mimořádný film. Revoluce se však nekoná.

Cesta po vlastním osudu

Na různých místech naší planety se objeví dvanáct identických, výhrůžně se vznášejících kosmických lodí. Vypukne panika, armáda chce co nejrychleji zjistit, proč sem vetřelci přišli a co vlastně chtějí. Problém je v komunikaci, a tak plukovník Weber (Forest Whitaker) vytvoří špičkový tým vědců v čele s lingvistkou Louise Banksovou (Amy Adamsová) a fyzikem Ianem Donnellym (Jeremy Renner), kteří se s příchozími zkontaktují, pokoušejí se rozluštit jejich řeč a nalézt odpovědi. Lidstvo balancuje na hraně globální války, Čína haraší zbraněmi, času mnoho nezbývá - a stále není jasné, s jakými záměry návštěvníci přišli.

Druhým plánem vedle dechberoucího kontaktu "třetího druhu" je pak představení mysli doktorky Banksové. Hned z úvodní scény se divák dozví, že přišla o dceru, a absolvuje s ní dlouhou cestu za poznáním při utváření vlastního osudu. Zde režijní vedení maličko zadrhne, film se většinu stopáže vystříhává větších emocí, takže když se je v závěru pokouší přece jen prodat, působí to poněkud křečovitě a nevěrohodně. Pomyslné hluboké smeknutí si ovšem za svůj výkon především v těchto pasážích zaslouží Amy Adamsová (z "komiksových"  snímků posledních let známá jako Supermanova Lois Laneová), která vyčerpanou vědkyni na pokraji fyzických i psychických sil zahrála skvěle.

První dotek

Režii Příchozích si vzal na starosti Denis Villeneuve, který má za sebou několik velmi povedených filmů (Sicario, Zmizení nebo Požáry). S látkou si poradil až na emocionální škobrtání výborně - a je to znát hlavně v první půli filmu. Při scénách prvního kontaktu je atmosféra nádherně hutná, napětí by se dalo krájet a včasné střihy nechávají nedořešeno to, co se bude za pár chvil znovu opakovat. Jen škoda, že se v závěru film vydal trochu jinou cestou, což ale není chybou jeho, nýbrž předlohy (Story of Your Life od Teda Chianga) a scénáře Erika Heisserera. Ano, tentýž člověk, co dokázal pokazit novou verzi Noční můry v Elm Street, pětku Nezvratného osudu a samými klišé protkl i scénář a dialogy jinak povedeného letošního hororu Zhasni a zemřeš.

A tak se tu divák musí poprat hlavně s pointou, již se nesluší prozrazovat, bez ní ovšem nelze tvůrčí prázdnotu demonstrovat. Bude třeba se spokojit s tím, že co se týče mysli Louise Banksové, je předvídatelná a dá se hodně snadno odhadnout. Při pomalejším, skoro až líném tempu vyprávění (které ovšem ani na okamžik nenudí) je na přemýšlení času dost. Ale co na tom? Úplně všechno dopředu uhodnout stejně nejde. A je to dobře, až spirituální vytržení při prvním setkání s mnohem vyšší entitou stojí výše než cokoli dalšího.

Věda a tajemno

Příchozím lze vytknout snad právě jen nestřídmost v závěru, jinak není asi co zmiňovat. Chladný vizuál, ostatní herecké výkony, kamera a práce s prostorem - všechno je na nejvyšší úrovni, proto ta trocha schematických myšlenek, jež se z filmu snaží udělat snímek chytřejší a hlubší, než jakým doopravdy je, zamrzí. O klíčovém aspektu motivu komunikace také není pochyb - a sjednocující závěr ji opět vyřeší skoro až pohádkově. Od toho je třeba se oprostit a nehledat v Příchozích více, než v nich je. Odměnou za to budiž skvělý, vědeckou formou pojatý film o blízkém setkání, jakých v nabídce distributorů posledních let moc není.

Autor: David LanczFoto: , youtube

Další čtení

Před Rudolfinem otevřou scénu ke zhlédnutí úvodního koncertu Pražského jara

Kultura
11. 5. 2025

Nový provozovatel zahájí zkušební provoz letního kina v Olomouci

Kultura
9. 5. 2025

Zemřel Jiří Bartoška

Kultura
8. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ