Z pera jeho syna
Román o Muchovi vychází po padesáti letech od prvního vydání

Po 50 letech od prvního vydání vychází v pondělí biografický román o slavném malíři Alfonsi Muchovi z pera jeho syna Jiřího. Spisovatel a publicista v ní líčí otcovy osudy od narození do skromných poměrů rodiny ivančického soudního úředníka, přes jeho studia až po pařížský vzestup, působení v Americe a závěr života v Čechách. Knihu Kankán se svatozáří doprovázejí nově vzniklé reprodukce Muchových děl, které by měly být kvalitnější než ty pořízené před půl stoletím. Žádosti o výstavy Muchových děl přicházejí z celého světa, v Japonsku jeho rukopis inspiruje kreslíře komiksů manga.

Kankán se svatozáří poprvé vyšel roku 1969, v roce 1982 vyšel text v přepracovaném vydání pod názvem Alfons Mucha. Jiří Mucha v knize líčí i společensko-politické podmínky a kulturní kontext prostředí, ve kterém se Mucha právě pohyboval, ať už to byla rakousko-uherská Morava, nebo Paříž během přerodu v moderní metropoli. Čtenář se v ní setká s řadou historicky známých osobností, jako jsou Paul Gauguin, Sarah Bernhardtová, August Strindberg či August Rodin.

Nyní knihu pod původním názvem vydává nakladatelství Garamond. "Obrátili se na mě, že mají zájem knihu znovu vydat. Řekl jsem: proč ne, vyšla v 60. letech, kdy kvalita reprodukcí nebyla tak vysoká. Teď tam bude nově udělaná obrazová část v nejvyšší kvalitě," řekl John Mucha, prezident Nadace Alfonse Muchy založené jeho rodiči, Jiřím Muchou a jeho manželkou Geraldinou, jež mnoho děl Alfonse Muchy vlastní.

Snahou nadace je podle jeho slov rozbít koncepci, že Alfons Mucha je autorem Slovanské epopeje a secesních plakátů. "Dělal výborné oleje, které nejsou ve stylu secese, kreslil, jeho pastely jsou mezi symbolismem a expresionismem, a také podle historiků umění pracoval velmi pokrokovým způsobem s fotografií," říká John Mucha.

Nadace zapůjčuje díla ze svého majetku na mnohé výstavy v zahraničí i Česku. Za poslední dva roky to byla třeba výstava v Baku, Kodani, Římě či Madridu. V Glasgow byla Muchova díla konfrontována s pracemi skotského architekta, designéra a umělce Charlese Rennieho Mackintoshe, v Liverpoolu zase s prerafaelity.

V současné době jsou práce z majetku nadace na výstavě Dobrý den, pane Gauguine v paláci Kinských nebo v Kutné Hoře. "Na konci příštího měsíce bude Šanghaj a v červenci Tokio, kde začne putovní výstava Mucha a manga. Designéři tohoto japonského komiksového stylu jsou inspirováni Muchou, to je potvrzení toho, že Mucha není jen historický subjekt, ale že má velký vliv na dnešek," míní John Mucha.

Sám není historikem umění, proto prý tvorbu Alfonse Muchy posuzuje jen jako laik. "Když se člověk podívá, co se dnes děje ve světě, pohled do budoucnosti může mnohým připadat ne zrovna optimistický. Jeho tvorba je, jako když loď přijede z bouřlivého moře do přístavu, do zálivu. Je to také tvorba, která okamžitě hovoří k člověku," říká John Mucha, který se s Prahou několik let soudí o vlastnictví Slovanské epopeje. Žalobu prý podal především proto, aby zabránil jejímu přílišnému stěhování a zapůjčování do zahraničí, a tím jejímu poškození.