Ještě předtím, než v pátek začnou v Soči zimní olympijské hry, užívají si ruští návštěvníci kin vítězství ve sportovně laděných filmech, jejichž natočení financoval Kreml - od vlasteneckých životopisů špičkových sportovců až po remake klasiky Někdo to rád horké zasazený do Soči.
Například film Šampióni, uvedený do kin minulý měsíc, líčí mimo jiné i příběh rychlobruslařky Svetlany Žurovové, která zažila překvapivý návrat na sportovní výsluní, když v roce 2006 vyhrála olympijské zlato v Turíně ve věku 34 let.
V jedné z vypjatých scén podá sportovní činovník Žurovové hřebík, aby na něj pověsila brusle. "Už nemáš šanci na olympiádu," tvrdí jí, ale ona oponuje: "Člověk by se nikdy neměl vzdát svého snu."
Dalšími, jejichž příběh film Šampioni ztvárnil, je hokejista Ilja Kovalčuk, duo krasobruslařů Jelena Berežná a Anton Sicharulidze, biatlonista Nikolaj Kruglov a snowboardistka Jekatěrina Iljuchinová, která bude závodit i v Soči. Tvůrci scénář psali ve spolupráci se samotnými sportovci, kteří se pak zúčastnili premiéry i s herci, kteří je ztvárnili na plátně.
Jen Žurovová a pár krasobruslařů ve skutečnosti získali olympijské zlato a Kruglov byl v Turíně stříbrný. To ale diváky stržené dojemným i vypjatým děním na plátně nijak neznepokojuje. Při premiéře například v hledišti vypukl spontánní potlesk při scéně, kdy Kovalčuk bojující o udržení v národním týmu sleduje videovzkaz od mladého fanouška. Malý chlapec oblečený v obřím Kovalčukově dresu mu říká: "Nezapomínej, že jsme Rusko. Porazíme každého!"
Zimní sporty jsou v Rusku málem národním náboženstvím, krasobruslař Jevgenij Pljuščenko nebo hokejista Alexandr Ovečkin s chybějícími zuby jsou mnohem víc oslavováni než kterýkoli fotbalista. To ovšem znamená značný tlak na 223 ruských sportovců účastnících se ZOH.
Proto také plakát na Šampióny láká heslem: "Vítězství, která už máme." A ministr kultury Vladimir Medinskij prohlásil, že film byl "velmi dobře načasovaný". "Vznikl za necelý rok s podstatnou státní podporou. Nejde vůbec o komerční projekt, ale čistě ideologický," napsal list Ogoňok. "Není to hostina pro milovníky filmů, ale uspokojivá snídaně pro budoucí šampiony," poznamenal zpravodajský server Gazeta.ru.
Sport je jenom pro holky
O něco bizarnější je skutečnost, že vláda dala finance také na natočení remaku klasické americké komedie Někdo to rád horké. Film se natáčel ve zbrusu novém lyžařském středisku Roza Chutor, které bude hostit několik olympijských disciplín, a své místo v něm dostaly nové hotely, kavárny i lyžařské svahy.
Mužští hrdinové filmu nazvaného Sport je jenom pro holky se vydávají za členy ruského ženského snowboardového týmu soutěžícího v závodech před olympiádou. Název dává smysl, protože klasika Billyho Wildera z roku 1959 je v Rusku známá pod názvem Jazz je jenom pro holky.
Oba filmy dostaly peníze od vládního Fondu pro podporu kinematografie, který dává přednost vlasteneckým projektům. Zápletka druhého jmenovaného točící se kolem mužů převlečených za ženy je však poněkud riskantní s ohledem na nový ruský zákon zakazující propagaci homosexuality.
V komedii se objeví scéna s homosexuálním lékařem, který nechá oba muže projít do týmu poté, co mu namluví, že jsou transsexuálové. Ve skutečnosti se ale chtějí ukrýt před mafií. "Já bych na to koule neměl," poznamená doktor. A jeden z hrdinů pokárá svou novou přítelkyni, americkou snowboardistku, která se mu svěří, že se z jejího bývalého přítele vyklubal gay. "Za to můžou ženy. Feminismus, víš!"
