Výročí úmrtí
Scenáristka Alena Munková stála u zrodu Štaflíka a Špagetky

Filmovou novinářku, scenáristku a dramaturgyni Alenu Munkovou, od jejíhož úmrtí uplyne 14. dubna deset let, proslavili především večerníčkoví hrdinové Štaflík a Špagetka. Munková byla zřejmě posledním žijícím českým židovským dítětem, od kterého se dochovaly básně z terezínského ghetta a které přežilo holokaust. Její básnička nadepsaná Olze, kterou napsala v hrozných podmínkách uprostřed války, se stala součástí Terezínského oratoria amerického skladatele Franze Waxmana z poloviny 60. let.

Alena Munková po válce prožité v terezínském ghettu vystudovala novinářskou fakultu a uplatnila se u hraného filmu na Barrandově. Na počátku 50. let, poznamenaných novým antisemitismem, byla propuštěna a perzekvována. V roce 1954 se uchytila v nakladatelství Naše vojsko, rok navštěvovala Filmovou fakultu Akademie múzických umění, odkud její profesní cesta vedla do dokumentace Ústřední půjčovny filmů.

Munková redigovala cyklostylovaný týdeník Filmové informace, který byl ve své době zdrojem jedinečných údajů vyhledávaných novináři i filmovými fanoušky. V roce 1964 nastoupila jako dramaturgyně Studia kresleného a loutkového filmu, kde spolupracovala na filmech a televizních seriálech populárních večerníčků například s Václavem Merglem, Jiřím Šalamounem, Milanem Klikarem a Vladimírem Jiránkem. Podílela se na řadě scénářů a adaptací. Jejím největším úspěchem byl seriál Štaflík a Špagetka, jehož scénáře psala se svým mužem Jiřím. Výtvarně ho zpracoval Zdeněk Smetana a režíroval Václav Bedřich.

V posledních letech života se Munková podílela na vedení rozhovorů o historii animovaného filmu pro sbírku Národního filmového archivu Orální historie.