Sci-fi klasika v novém kabátě: Ikarie XB 1 zažije novou premiéru

Kultura
8. 6. 2016 16:51
Režisér Jindřich Polák během natáčení.
Režisér Jindřich Polák během natáčení.

Dříve než Vetřelec, Solaris či snímek 2001: Vesmírná odysea dobyla filmová plátna česká sci-fi režiséra Jindřicha Poláka Ikarie XB 1. Premiéru měla v roce 1963 a v kinech ji tehdy zhlédlo na 550 tisíc diváků. Digitálně zrestaurovaná kopie byla letos uvedena v sekci Classics na MFF v Cannes. Předtím, než se vrátí do kin, uspořádal Národní filmový archiv (NFA) pracovní projekci v Praze.

Distribuční premiéra nejlepší české sci-fi, jejíž scénografie ovlivnila Kubrickovu Vesmírnou odyseu, bude 16. června paralelně v brněnské Scale a pražském Světozoru. Díky technologii, kterou si autor vědeckofantastických románů Stanislaw Lem mohl jen představovat, se obě kina v reálném čase propojí.

Snímek byl digitálně restaurován v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancovaného ministerstvem kultury. "Ve sbírkách NFA jsou vedle originálního negativu a duplikačního pozitivu uloženy tři distribuční kopie z doby prvního uvedení. Zdrojem pro digitalizaci obrazu byl originální kamerový negativ, zvuk byl digitalizován z negativu zvuku. Jde o širokoúhlý film - i proto byl film skenován a digitálně restaurován v nejvyšším rozlišení 4K," řekla po projekci restaurátorka NFA Tereza Frodlová.

Spokojen s uvedením v Cannes byl ředitel NFA Michal Bregant. "Restaurované filmy se objevují na velkých festivalech řadu let, ale Ikarie v Cannes je pro nás velkým úspěchem. Ocenili tam, že filmy restaurujeme tak, že neztrácejí svůj dobový charakter a půvab," podotkl.

Hynek Bočan byl při natáčení pomocným režisérem. "Restaurovanou verzi jsem viděl a jsem s ní spokojen. Škoda, že se toho nedožil Jindřich Polák ani kameraman Jan Kališ," uvedl. Architekt Jiří Hlupý byl tehdy na Barrandově třetím rokem a jeho role byla v trikové části filmu. "Ikarie dokazuje, jak lze s primitivní trikovou technikou vytvořit účinný obraz," poznamenal.

Polák svůj snímek natočil podle scénáře, na kterém spolupracoval s Pavlem Juráčkem. Architektem byl Jan Zázvorka, elektronickou hudbu složil Zdeněk Liška. Mezi herci se objevili Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík a Jiří Vršťala.

Příběh byl zasazen do roku 2163, kdy kosmická loď Ikarie XB 1 putovala k Alfě Centauri za průzkumem mimozemských forem života. Její posádka je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým hrozbám. Ale veze si s sebou i řadu svých všedních lidských starostí a radostí. Kulisy kosmické lodi byly využity při natáčení souběžně vznikajícího filmu Klaun Ferdinand a raketa.

Autoři se při psaní scénáře inspirovali románem Stanisława Lema K mrakům Magellanovým a ubránili se dobově poplatné politizaci, které žánr sci-fi často podléhal. Nepostavili proti sobě dva konkurenční systémy, ale naději v morálně vyspělejší lidstvo. Film se už v 60. letech dostal do distribuce v zahraničí včetně USA. Umberto Eco napsal, že "v Ikarii přihlížíme velmi pravděpodobnému atomovému twistu budoucnosti, který tančí kosmonauti v salonu vesmírné lodi". Britské Financial Times snímek označily za nejhodnotnější science-fiction od konce války.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Kuděla Jan

Další čtení

Soutěž o vstupenky na koncert Lionel Richie

Kultura
1. 7. 2025

V Ostravě dnes začíná festival taneční hudby Beats for Love

Kultura
2. 7. 2025

Jakub Hrůša bude od podzimu 2028 novým šéfdirigentem České filharmonie

Kultura
30. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ