Americký herec a režisér Sean Penn je v Turecku, kde připravuje dokument o vraždě opozičního novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Informovala o tom agentura AP. Ve středu Penna zachytila turecká média s jeho týmem u budovy saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu a v Ankaře předtím jednal s Yasinem Aktayem, poradcem tureckého prezidenta. Podle listu Daily Sabah se chce Penn setkat také s novinářovou snoubenkou.
Opoziční saúdskoarabský novinář byl brutálním způsobem zavražděn 2. října. Před budovou konzulátu na něj čekala jeho snoubenka, která pak zatelefonovala poradci tureckého prezidenta. Rijád vraždu po prvotním popírání přiznal, popírá ale jakoukoli spojitost korunního prince Muhammada bin Salmána se zločinem.
Vražda vyvolala mezinárodní skandál a napětí ve vztazích mezi Rijádem a Ankarou i západními zeměmi včetně USA. Skupina amerických senátorů dala v úterý najevo, že nepochybuje o podílu saúdského korunního prince. Dotyční senátoři rovněž kritizovali přístup prezidenta Donalda Trumpa, který sice vraždu odsoudil, dosavadní pragmaticky vstřícný přístup k monarchům v Rijádu však nezměnil.
Pennova cesta do Turecka neušla pozornosti saúdskoarabských státních médií. Stanice Al-Arabíja na svém webu zveřejnila článek s titulkem "Využívá (radikální organizace) Muslimské bratrstvo znovu Seana Penna, tentokráte k natočení filmu o Chášukdžím?". Rijád tuto organizaci považuje za teroristickou. Za nebezpečného radikála a člena Muslimského bratrstva Chášukdžího označil v telefonátu s americkými představiteli saúdský korunní princ.
Al-Arabíja se snaží napojení amerického režiséra na Muslimské bratrstvo dokázat citacemi z blogů. "Penn se velmi staví za uprchlíky, což souvisí s 'demografickým džihádem', který Muslimské bratrstvo prosazuje," cituje mimo jiné. Uvádí dále, že Penn dlouhodobě "straní levicovým vládám" a bývá spojován s "tématy, spojovanými v regionu s Muslimským bratrstvem".
Sean Penn není známý jen jako umělec, výrazně se angažuje v politice. Patřil k nejhlasitějším kritikům politiky prezidenta George Bushe mladšího a brojil proti nasazení amerických vojáků v Iráku. V roce 2005 odjel do Íránu, aby informoval o prezidentských volbách, které nakonec vyhrál Mahmúd Ahmadínežád. Na Kubě se Penn zase setkal s Raúlem Castrem a diskutoval s ním o možnostech smíření se Spojenými státy.
Mezi Pennovy nejkontroverznější stanoviska patří podpora někdejšího autoritářského venezuelského prezidenta Huga Cháveze. V roce 2012 byl zachycen po jeho boku, když Chávez hájil postup vlády Bašára Asada v Sýrii. V roce 2013 Penn kriticky vystoupil proti zásahům tehdejšího tureckého premiéra a nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana během protivládních demonstrací.
