Slovensko 2.0. Dvě dekády očima deseti režisérů

Dvacet let existence Slovenska očima deseti slovenských režisérů reflektuje celovečerní snímek nazvaný Slovensko 2.0. Do českých kinosálů pestrý snímek vstoupí 18. září.
 
Film je mozaikou krátkých filmů především hraných, ale jsou mezi nimi i snímek animovaný, dokumenty a experimentální film. Jejich tvůrci jsou Juraj Herz, Martin Šulík, Peter Kerekes, Zuzana Liová, Mišo Suchý, Ondrej Rudavský, Peter Krištúfek, Viera Čákanyová, Miro Jelok a Iveta Grófová. Tvůrci představují generační, názorové a žánrové spektrum a podávají společenskokritickou a uměleckou reflexi současné slovenské situace a národních dějin posledního století.

Slovensko oslavilo loni dvacet let státní samostatnosti. Jeho moderní historie je plná změn a střídání politických režimů. Některé z příběhů otevírají kontroverzní témata a připomínají dosud nereflektované události. Film Slovensko 2.0 tak představuje unikátní uměleckou reflexi moderních dějin země.

Například animovaná Pravidla hry Ondreje Rudavského obsahují úryvky archivních dokumentů a upozorňují na stále se otáčející soukolí dějin, které historie jen občas naruší; promítači ve fiktivním kinosále jen vymění filmový kotouč. Martin Šulík svůj hraný příběh Pohřeb prezidenta zarámoval televizním zpravodajstvím z posledního rozloučení s Václavem Havlem, během něhož se staří manželé snaží dostat do nemocnice na kontrolu.

Viera Čákanyová obsadila do hlavní role ve fiktivním dokumentu Rupicapra Američana, který se kvůli nesouhlasu s americkou politikou vzdal občanství a usadil na Slovensku. Jeho snem je na vlastní oči spatřit kamzíka horského - odtud i název příběhu převzatá z latiny. Zuzana Liová líčí ve snímku Bez vůně téměř beze slov smutné rozpoložení dělnice, která v továrně dostala výpověď.

Milan Lasica a Emília Vášáryová hrají hlavní role starých herců, přizvaných na základě castingu štábem mladých filmařů k natáčení malé scény. Peter Krištúfek dal svému krátkému filmu název Jediná známá fotografie boha. Režisér Juraj Herz obsadil sám sebe do fantaskního příběhu Čestný občan, který pojednává o tom, co se mu zdálo, když v Kežmaroku přebíral stejnojmenné ocenění. Mišo Suchý žijící v Americe popisuje v dokumentu Návraty samotu a odlučování svých rodičů, které si z mládí pamatuje jinak.

Peter Kerekes dal své dokumentární reality show název Druhý pokus. Jeho pokus pozvat, podobně jako Vasil Bilak v roce 1968 Rusko, nějakou zemi, aby obsadila Slovensko a zachránila demokracii, však skončil nezdarem. Finové na jeho zvací dopis, který se snažil doručit, nereagovali a podle slovenského ministra vnitra by mu za to nehrozil ani žádný postih.