O devadesátkách
Snímek Česká cesta popisuje problematičnost kupónové privatizace

Dokument Česká cesta popisuje příběh československé ekonomické transformace 90. let, zejména pak metody kupónové privatizace. Snímek režiséra Martina Kohouta byl premiérově uveden na Festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě 2015 a tvůrci se ho rozhodli distribuovat prostřednictvím pražského kina Pilotů.

"Je to takový experiment, kdy se po čtrnácti dnech bude film hrát v pravidelných intervalech a diváci budou mít jistotu, že ho v tomto kině naleznou. Nebude to jako u jiných artových filmů, které se hrají nepravidelně na různých místech," řekl režisér Kohout, student dokumentaristiky na FAMU.

Dokument vedle dobových záběrů nabízí pohled na kupónovou privatizaci formou vyjádření různých politiků a představitelů Občanského fóra, které jsou proloženy archivními záběry.

Shrnuje debaty, které vedly k projektu privatizace a poukazuje na fakt, že Slováci v tehdejším Československu tento přechod k neoliberálnímu kapitalistickému hospodářství nepřijali tak vstřícně jako Češi. V dokumentu mimo jiné z různých pozic hovoří sociolog Ivo Možný, zástupce ODS Dušan Tříska nebo Petr Kučera z Občanského fóra. Režisér ukazuje rozpory mezi Valtrem Komárkem a Václavem Klausem i určitý nezájem tehdejšího prezidenta Václava Havla o ekonomické otázky nebo politické šachy části Občanského fóra, jehož někteří představitelé se bez úspěchu snažili 'odklidit' Klause z politické scény do funkce guvernéra České národní banky.

Dobové záběry mimo jiné nabízejí reportáž, ve které si kupónovou knížku nechal zaregistrovat i Václav Havel. Snímek také připomíná ne zcela vyjasněné úmrtí Alexandra Dubčeka nebo údajné konto ODS ve Švýcarsku s penězi získanými díky privatizaci.

Dokument končí,vyhlášením kritizované amnestie bývalého prezidenta Klause na konci jeho posledního funkčního období.

Kuponovou privatizaci v Československu připravili zejména politici a ekonomové vzešlí z řad Prognostického ústavu ČSAV. Za hlavní autory jsou označováni Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus. Záměrem bylo pomocí kuponů nahradit nedostatečnou nabídku kapitálu. Významnou roli sehrál Viktor Kožený a jeho Harvardské investiční fondy, které slibem vyplacení 10 tisíc korun získaly k účasti mnoho občanů, kteří by si jinak kupónovou knížku nekupovali.