Byl to jeden z nejočekávanějších letošních blockbusterů. Po sedmi letech od restartu a třech od posledního pokračování minulý týden konečně přišla třetí část "nového" Star Treku, která v jistém smyslu uzavírá prequelovou trilogii. Už teď ale víme, že nás v roce 2019 čeká další díl. A dá se předpokládat, že bude pokračovat nastolená linie návratu ke kořenům. Jinak totiž Star Trek: Do temnoty asi ani nazvat nejde. Ať už to je ku prospěchu věci, nebo není.
Star Trek se během padesáti let, které uplynuly od doby, kdy Gene Roddenbery poprvé vyslal Enterprise, vesmírnou loď Spojené federace planet, na pětiletou misi do vzdáleného vesmíru. Od té doby se dočkal bezpočtu dílů televizních seriálů (včetně těch animovaných) a dvanácti velkorozpočtových filmů. Na světě vznikly silné fanouškovské základny a trekkies, jak si oddaní milovníci fenoménu Star Trek říkají, jsou ochotni na svou modlu přísahat. To samozřejmě vyvolalo i velkou vlnu parodií a legrací na účet této space opery, nekonečnosti sérií, nezměrných banalit a také fanoušků. Třináctý celovečerák Do neznáma hrdě tuhle kontinuitu nese dál - včetně skvělých i méně skvělých momentů.
Únava a emoce
Ne že by v tomto typu filmů na příběhu záleželo, ale přece jen tu nějaký máme. Do děje se dostáváme ve chvíli, kdy je Enterprise na své pětileté misi už třetí rok. Kapitán Kirk (Chris Pine) je po další bitce, v kterou se zvrhla poslední diplomatická mise, už z kapitánování unavený a netrpí touhou po dalších zážitcích a dobrodružstvích. Má v plánu s velitelováním seknout, obsadit teplé místečko v admiralitě a přenechat velení prvnímu důstojníkovi, Vulkánci panu Spockovi (Zachary Quinto). Ovšem ani Spock o tuto poctu moc nestojí, chce navázat na práci svého staršího já, které zemřelo.
K tomu Enterprise zachytí volání o pomoc z planety Altamid kdesi v neprobádané mlhovině, zkrátka úplně v neznámu. Je to ale past. Padouch Krall (Idris Elba) totiž chce Enterprise jen využít, aby se dočkal k prastaré superzbrani, s níž by se pomstil celé Federaci. A tak je úkol filmu jasný - porazit Kralla, zachránit federaci, vnuknout Kirkovi novou chuť po dobrodružstvích a přesvědčit chladného a přísně logického pana Spocka o důležitosti emocí a citů. Cítíte tu kontinuitu na předchozí filmy a seriály? Ještě aby ne.
"Nech si ty startrekovský kecy takhle po ránu."
Těmito slovy se obořil Dave Lister na Krytona v brilantním britcomu Červený trpaslík, když se robot pídil po podstatě přátelství. V tom byl původní seriál Star Trek - a nakonec i první filmy - nechtěně komický, když se pídil i po vztahových záležitostech mezi členy posádky. Minimálně z dnešního pohledu. A podobných kratochvílí si užijeme i v Do neznáma víc než dost. Naštěstí jsou podány celkem vkusně, trošku i s nadsázkou, a nedostaví se takové hloupé pocity jako v závěru předchozího dílu Do temnoty, kdy napětí mezi Kirkem a Spockem mělo až homoerotický nádech. Toho se dočkáme i zde, ale přece jen podstatně lépe.
Může za to bezpochyby i scenárista Simon Pegg, že to takhle dopadlo. Pegg je jinak vynikající komik, autor senzační zombie komedie Soumrak mrtvých, akční parodie Jednotka příliš rychlého nasazení či legrace s mimozemšťanem Paul. Do scénáře ke Star Treku samozřejmě nedostal tolik bezuzdných vtipů, patrně to ani sám nechtěl, ale film napsal pěkně, svižně a docela zábavně. I když bych se nejraději ze všeho podíval na parodii Star Treku z jeho pera (přestože si neumím představit, koho by hrál jeho parťák a dvorní nahrávač Nick Frost), i seriózní snímek mu vyšel dobře.
Je to i zásluhou režiséra Justina Lina, jehož jméno jinak vzbuzovalo ve fanoušcích obavy. Tchajwanský rodák totiž kromě několika ne právě povedených dílů série Rychle a zběsile neměl na kontě nic, co by stálo za zmínku, popasoval se ale se Star Trekem slušným způsobem. A určitě mu v tom pomohl i velkorysý budget - rozpočet 190 milionů dolarů je na filmu opravdu hodně znát a dobrému dojmu určitě přidává.
Hotová posádka
Kromě boje s Krallem (jinak ne úplně výrazným padouchem, podobně jako v předchozím díle "superčlověk" Khan v podání Benedicta Cumberbatche - na záporáky se Star Treku moc nedaří) a překonávání syndromu vyhoření Kirka a civilizování Spocka pak film sleduje ještě jednu rovinu. A tou je formování celé posádky. Jak už bylo řečeno, všechny tři poslední filmy nejsou totiž pravým pokračováním série, ale prequelem k tomu, co známe z původních seriálů a filmů. A právě na konci Do neznáma se nejen kapitán Kirk a pan Spock, ale i další oblíbené postavy (inženýr Scotty či doktor McCoy) představí tak, jak je známe. Bylo k tomu třeba tří let putování vesmírem a tří filmů, ale konečně jsou z nich hotové postavy. Jak na to tvůrci navážou za tři roky, nechme se překvapit.
Na závěr si ale neodpustím povzdech staromilce nad jinak docela povedeným, i když v závěru velkou vesmírnou přestřelkou zbytečně natahovaným spektáklem. Chris Pine je hezoun, který přiláká divačky, je i mnohem lepší herec, než byl původní představitel kapitána Kirka. Co si budeme namlouvat, William Shatner vlastně vůbec neuměl hrát. Ale Shatnerovo charisma, nadbytek testosteronu a rošťácký pohled z něj dělalo mnohem zábavnějšího velitele lodi, než je Pine. Totéž se týká i loni zesnulé legendy Leonarda Nimoye, původního představitele pana Spocka. Zachary Quinto se mu prostě nevyrovná, ať se bude snažit jakkoli.
Ale na podobné věci se nemusíte ohlížet. Na Star Trek: Do neznáma se určitě vyplatí se podívat. Žádná trvalá hodnota z filmu sice nevznikne, ale léto se nám chýlí ke konci a blockbusterová sezona finišuje, byla by proto škoda prošvihnout jeden z jejích vrcholů. Navzdory tomu, že ta letošní příliš povedená nebyla.
