České filmové pohádky stále tvoří nepominutelnou součást nabídky kin. I když se z hlediska návštěvnosti legendární Pyšné princezně nevyrovnají, mají úspěch u diváků a proti běžné tvorbě i delší život; ještě dlouho po premiéře bodují na televizních obrazovkách. I na to vsadil například Zdeněk Troška, tvůrce šesti pohádek, z nichž se tři objevily i jako televizní seriál, či nejnověji Jan Svěrák. Jeho film Tři bratři bude 13. srpna uveden v pražské Lucerně a Světozoru, a vstoupí tak do distribuce.
Alice Nellis psala podle námětu Boženy Němcové scénář Sedmero krkavců deset let. Do hlavní role obsadila Marthu Issovou. Exteriéry nalezla na Zvíkově a ve slovenském Zuberci, na podzim bude natáčet v Tatrách. Premiéra filmu, ve kterém se objeví i Lukáš Příkazký, Václav Neužil, Sabina Remundová a Zuzana Bydžovská, se chystá na únor 2015.
"Proč se zase nepodívat na svět z perspektivy dítěte a nenatočit film pro celou rodinu?" podotkl režisér Marek Najbrt k důvodu, proč chystá "čertovskou" pohádku Horkou jehlou. Premiéru má mít na jaře 2017.
Když Bořivoj Zeman natáčel začátkem padesátých let Pyšnou princeznu, nemohl tušit, že bude rekordmanem filmových pláten. Počet diváků přesáhl podle statistik osm milionů, další miliony ji zhlédly v televizi při nesčetných reprízách. I když Zeman preferoval veselohry, navázal na úspěch pohádkou Byl jednou jeden král (téměř šest milionů lidí), Šíleně smutnou princeznou z roku 1968 (téměř tři miliony lidí) a snímkem Honza málem králem z poloviny sedmdesátých let (1,4 milionu).Překonat Pyšnou princeznu se nepodařilo ani Martinu Fričovi, který v roce 1959 natočil Princeznu se zlatou hvězdou, jejíž návštěvnost překonala pětimilionovou hranici. "Pyšná princezna" Alena Vránová byla v roce 1997 vyhlášena nejoblíbenější princeznou v historii české filmové pohádky. Za ní skončily Libuše Šafránková (Tři oříšky pro Popelku) a Helena Vondráčková (Šíleně smutná princezna). Nejoblíbenějšími písničkami se staly Není nutno z pohádky Oldřicha Lipského Tři veteráni, Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš (Tři oříšky pro Popelku) a Saxana z Vorlíčkova stejnojmenného filmu. Na volné pokračování Saxána a Lexikon kouzel z roku 2011 přišlo do kin 184 tisíc lidí.
Ohlas v kinech mají i další podobné projekty posledních let. Je úměrný době, kdy čtvrt milionu diváků se považuje za úspěch. Lotranda a Zubejdu Karla Smyczka z roku 1997 vidělo 366 tisíc lidí, na pokračování Troškovy Princezny ze mlejna jich přišlo v roce 2000 496 tisíc a oba díly pohádek stejného režiséra Z pekla štěstí přilákaly v letech 1999 a 2001 353 tisíc a 334 tisíc lidí. Film Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko Václava Vorlíčka zhlédlo 270 tisíc lidí, pohádka Čert ví proč Romana Vávry má na kontě 260 tisíc diváků.
"Komedie a pohádka jsou nejtěžšími filmovými žánry. Zlo musí být v pohádce potrestáno, vše musí být průzračně čisté a čitelné. Jak do pohádky začnete cpát psychologii a filozofii, všechno je špatně," tvrdí Troška. Pohádku si vyzkoušel i Jiří Strach - jeho Anděla Páně zhlédlo v kinech na 190 tisíc diváků.
Režisér Václav Vorlíček, jehož pohádky jsou oblíbeny i v Německu, přičítá zásluhy jejich poetice, humoru, a občas i hororové příchuti. "Pro mě to jsou spíše bláznivé komedie než ryze dětské filmy," řekl filmař, jehož dalším projektem bude Zlatovláska. Premiéru má mít už napřesrok. Jeho Tři oříšky pro Popelku zhlédlo v polovině sedmdesátých let v kinech 2,8 milionu diváků.