Unikátní dokumenty o bourání obcí kvůli těžbě uhlí na severozápadě Čech uvidí v premiéře diváci v Ústí nad Labem. Snímky vznikly jako dokumentace a nikdy neměly spatřit světlo světa. Pod řadou z nich jsou podepsáni komunistickým režimem zakázaní umělci. Pět vybraných filmů promítne Národní památkový ústav (NPÚ) 18. října ve veřejném sále Hraničář.
S obcemi zmizelo v hnědouhelné pánvi mnoho památek. "Podmínkou při likvidaci skoro ve všech případech bylo vytvořit podrobnou dokumentaci. Památky se nafotily, u těch cenných se udělalo stavební zaměření. Součástí byla i filmová dokumentace pro tehdejší krajské středisko národní památkové péče," řekla Lucie Radová z ústecké pobočky NPÚ.
Do trezoru bylo uloženo několik desítek filmů. "Nikdy neměly spatřit světlo světa, což je výhodou, protože některé jsou velmi kritické. Lidé se nebáli mluvit, protože se dokument neměl nikdy oficiálně publikovat," uvedla Radová. Otevřeně tak hovoří třeba obyvatelé Mostu o tom, jak se jim žije v novém městě, které nahradilo to původní historické. Snímek Zánik a zrození města Mostu je z roku 1969.
Trezoroví umělci
Při tvorbě dokumentů se uplatnili lidé, kteří měli oficiální zákaz jakékoliv veřejné činnosti. Ke snímku Daň za světlo dělal hudbu Michael Kocáb, na dalším pracoval první polistopadový ředitel Československé televize Jindřich Fairaizl, pro mosteckou pobočku Krátkého filmu Praha tvořil i režisér Jan Šikl. "Řada filmů tak má i umělecký přesah. My jsme vybrali pět, které jsme digitalizovali a vyčistili a teď je nabízíme i s naším komentářem divákům," uvedla Radová.
Co vše zaniklo
Výpovědní hodnota snímků je podle Radové velmi vysoká. "Velký prostor je věnován přírodě, krajině. V širokém kontextu si člověk snáze uvědomí, co všechno zaniklo," řekla.
Seznámit se zaniklou krajinou severozápadních Čech mohou zájemci také prostřednictvím výstavy, kterou Národní památkový ústav otevře na zámku v Krásném Březně v Ústí nad Labem 23. října.
