Režisérka Helena Třeštíková dokončila svůj nový dokument Soukromý vesmír s podtitulem 37 let života jedné rodiny. Materiál získávala přes tři desetiletí, tedy nejdéle ze všech svých snímků natáčených časosběrnou metodou. Třeštíková dosáhla za svou tvorbu mnoha ocenění, největším je cena Evropské filmové akademie za snímek René, kterou získala jako vůbec první český dokumentarista. Film Soukromý vesmír bude mít v kinech premiéru 26. ledna příštího roku.
S natáčením Třeštíková začala již krátce po ukončení studií na FAMU, kterou absolvovala v roce 1974. Tehdy získala od Krátkého filmu zakázku na natočení čtvrthodinového snímku na téma, jak mateřství proměňuje ženu. "Idea byla sledovat budoucí matku, jak je těhotná, narození dítěte a asi půl roku jejího života," řekla novinářům Třeštíková. Oslovila proto svou tehdy právě těhotnou kamarádku z dětství Janu, která po váhání přislíbila spolupráci. Nejprve vznikl patnáctiminutový snímek Zázrak, který se promítal jako předfilm v kinech. Na něj poté autorka navázala.
"Trošku pokoutně jsem si půjčovala kameru a domlouvala se s kolegy, bylo to takové partyzánské natáčení," konstatovala Třeštíková. Natáčela s několikaletými přestávkami; využila proto také amatérské záběry z rodinného archivu. Film je podle ní proto "zvláštním způsobem alternativní až pankáčský". Hrdinové snímku z rodiny Kettnerových nevedou zdaleka tak dramatický život jako ti, kterým Třeštíková dala prostor ve svých předchozích snímcích jako Katka, René a Marcela.Janě a jejímu manželovi Petrovi se narodí tři děti a film ukazuje, jak vyrůstají a jak se mění jejich přístup ke světu.
Pozadí příběhu ukazují deníky, které pro každý rok vede otec Petr, do dobového kontextu je vsazují archivní záběry se zpěvákem Karlem Gottem jakožto "univerzální konstantou". "Je jednou z mála jistot našeho života - ať se děje, co se děje, je s námi Karel Gott," vysvětlila Třeštíková.
Autorka prý často pochybovala, zda se jí snímek vůbec podaří dokončit; obzvlášť když někdejší novorozenec Honza na dlouhá léta odcestoval do zahraničí a s rodinou udržoval jen občasné kontakty. "Idea, že se to dodělá, vznikla asi před sedmi lety, kdy se mi zdálo, že nějaký materiál máme a že by byla škoda to nevyužít," konstatovala Třeštíková.
Řadu záběrů poté natočil i její syn Tomáš, který se s Honzou od dětství kamarádí. Kromě asi tří hodin záběrů na filmovém materiálu měli tvůrci natočenu řadu hodin na video; nejtěžší proto bylo dát filmu definitivní podobu ve střižně. Režisérka uvádí, že zcela zásadní byl proto přínos střihače Jakuba Hejny.
