Včera v sedm hodin ráno se rozjel prodej vstupenek na projekce významné filmové přehlídky v kanadském Torontu (4. - 13. září), mezi jejíž specifika patří kromě větší cenové dostupnosti lístků především netradiční soutěžní formát: jednotlivé ceny zde neudělují poroty, nýbrž sami diváci. Promítnuto bude 260 filmů ze čtyřiašedesáti zemí, 116 z nich si zde odbude svou světovou premiéru.
Festival, který začíná vždy den po tzv. Labour day, každoročním kanadském pracovním svátku připadajícím vždy na první pondělí v září, je situován do nejluxusnější a nejvíce trendy městské čtvrti a bývá považován za jakousi bránu do oscarové sezóny. Ve zhruba čtyřiceti kinosálech se odehrají projekce snímků, rozdělených celkem do osmnácti sekcí; nechybí kategorie kanadských debutů, půlnočních filmů, futuristických instalací, avantgardních videí, krátkých snímků nebo sekce Dialogy, v níž rozliční slavní tvůrci představují a komentují své stěžejní inspirace.
Mezi očekávané tituly letos patří například nový snímek Spikea Leeho Miracle at St. Anna (Zázrak ve Svaté Anně) o skupině černých Američanů v Itálii za druhé světové války.
Představí se Venkovský učitel i Slepé lásky
Mnohé z filmů již byly uvedeny na jiných významných přehlídkách (počínaje Cannes a konče právě vrcholícími Benátkami). Diváci v Torontu tak budou mít možnost vidět například ambiciózní snímek Stevena Soderbergha Che nebo film bratří Coenů Burn After Reading.
Mezi festivalovými položkami najdeme i Slámův, především formálně znamenitý, film Venkovský učitel a rovněž v Cannes aplaudovaný inscenovaný dokument Slepé lásky Juraje Lehotského, který shodou okolností právě dnes vstupuje do české distribuce.
Onen shrnující, nedostatečně objevitelský charakter akce však v posledních letech patří mezi argumenty stále hlasitějších kritiků torontské přehlídky. Podle mnohých zahraničních „insiderů" festivalového života se Toronto, podobně jako Sundance, nechává při skládání programu nezdravě ovlivňovat tlaky hollywoodského průmyslu. Jak před časem napsala filmová kritička a scenáristka Mary Dicksonová: „Festival už je příliš velký, snad až příliš uhlazený, komerční, takřka mainstreamový".
Výše řečené do určité míry potvrzuje i fakt, že mnozí přibyvší američtí producenti doufají, že festival letos přinese podobné filmy, jakým bylo například loňské, diváky oblíbené komediální drama Juno; do té doby neznámý snímek nakonec získal Oscara za původní scénář a další tři nominace.
Foto: Touchstone Pictures
