Česká dokumentární tvorba je podfinancovaná, což vyplynulo i z diskusí na letošním festivalu v Jihlavě. Podle ředitele festivalu Marka Hovorky proto nejtalentovanější tvůrci často spojují svou tvorbu s televizní produkcí. A to nejen jako režiséři, ale i dramaturgové, či směřují k hranému filmu, řekl Hovorka.
"Televizní snímky jsou podstatné pro reflexi současnosti a minulosti i pro vytváření národní paměti, avšak většinou nekomunikují se zahraničními diváky, nemají kinematografický přesah," podotkl. Podle něj umí česká filmová scéna talentované filmaře objevit, horší už to je s jejich rozvojem. "České dokumenty v době útlumu hrané tvorby byly formálně odvážnější, otevíraly současná témata. Situace v hraném filmu se ale mění a bude zajímavé sledovat, jak na ni dokumentaristé zareagují, když se postupy obou žánrů sbližují a ovlivňují," dodal.
Eva Pjajčíková ze Státního fondu kinematografie řekla, že na vznik a vývoj dokumentů bylo od roku 2014 vynaloženo přes 70 milionů korun. "Navíc fond podporuje jejich propagaci, distribuci a festivaly," uvedla.
Na složité podmínky dokumentární tvorby upozornila i režisérka Helena Třeštíková. "Přesto tu existuje spousta tvůrců ochotných složité podmínky překonávat," dodala. Upozornila mimo jiné na aktivity společnosti Febio, která nyní uvede v České televizi čtvrtou sérii cyklu GEN - Galerie elity národa, která přiblíží 50 osobností. Od roku 1993 GEN nabídl 282 portrétů.
V listopadu mělo v českých kinech premiéru pět titulů s tematickým rozpětím od fotbalu či autismu k portrétu písničkáře Karla Kryla. Tento týden k nim přibyl snímek Dagmar Smržové Miluj mě, jestli to dokážeš, nahlížející do intimního života postižených lidí. V Jihlavě získal cenu diváků.
Podle Anny Kaslové z Institutu dokumentárního filmu (IDF) bylo od roku 2001 podpořeno téměř 300 dokumentů. V panelu připravovaných projektů, který od roku 2005 organizuje s Českým filmovým centrem, představil i díl časosběrného projektu Třeštíkové z cyklu Manželské etudy nazvaný Strnadovi, který se v kinech objeví v lednu.
Před pěti lety kralovala mezi 35 snímky uvedenými do kin Katka režisérky Třeštíkové (123 375 lidí), o rok později vidělo dokument o žokeji Váňovi zhruba deset tisíc diváků. V roce 2013 zabodoval dokument Hledá se prezident (20 907 diváků) a rok nato snímek Století Miroslava Zikmunda (32 610 lidí). Loni se v kinech objevilo 16 dokumentů, Cesta vzhůru o horolezci Radku Jarošovi byla nejnavštěvovanější s počtem 20 313 diváků. Součástí aktivit IDF je portál dokweb.net s databází dokumentů ze střední a východní Evropy.
Významným producentem je vedle České televize nadace Film & Sociologie, která od roku 1991 uvedla na obrazovku přes 170 dokumentů, pět z nich zamířilo do kin. Produkovala dokument Občan Havel, který v návštěvnosti po roce 1989 drží rekord, když ho v kinech zhlédlo 160 tisíc diváků. Její snímky zachycují společenské proměny přelomu tisíciletí hlavně ve střední Evropě, deset let pořádá soutěž o cenu Pavla Kouteckého.
