Významnou událostí pro českou kinematografii byla v sobotu odpoledne světová premiéra digitálně zrestaurované kopie filmu scenáristy a režiséra Františka Vláčila z roku 1967 Marketa Lazarová. Ve Velkém sále Thermalu ji osobně uvedla představitelka titulní role Magda Vášáryová. Tehdy jí bylo pouhých 16 let, šlo o druhý projekt v její kariéře.
Snímek považovaný za nejvýznamnější dílo ve více než stoleté existenci českého filmu tehdy v kinech zhlédlo 1,3 milionu diváků. Dvě desítky let byl v trezoru a po listopadu 1989 se občas objevil na televizní obrazovce. Je trvalou součástí všech retrospektiv Františka Vláčila (1924-1999). S jeho obnovou významně pomohl právě karlovarský festival, když podpořil myšlenku digitální úpravy zásadních titulů české kinematografie a oslovil nadaci ČEZ jako svého generálního partnera, který se na zhruba dvoumilionovém rozpočtu podílel s ministerstvem kultury.
"Věřím, že takový skvost, jako je tento snímek, budeme moci uvádět každoročně," řekl před projekcí prezident festivalu Jiří Bartoška. První volba padla na Marketu Lazarovou i proto, že Vláčil převzal v roce 1998 Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stalo se tak půl roku předtím, než zemřel.
"Dovolte, abych připomněla všechny ty, s nimiž jsem při natáčení prožila těžké zimy na Šumavě a kteří už nejsou mezi námi. Je to už tak dávno, že jsme zůstali jen tři - kromě mě Ivan Palúch a Vlastimil Harapes," řekla Vášáryová. Ocenila, že snímek zůstane zachován budoucím generacím, upozornila, že Slovensko i Česko uctívají své tvůrce, až když tu nejsou.
Zrestaurovaná kopie
Příslušné kopie včetně originálního negativu z 60. let minulého století poskytl Národní filmový archiv (NFA), který od fondu kinematografie získal práva na distribuci. Jeho pracovníci dohlédli i na kvalitu výsledného zpracování. Ředitel NFA Vladimír Opěla spatřuje význam tohoto činu i v tom, že umožní zajistit propagaci jednoho z nejvýznamnějších opusů české filmové historie v rámci nově se rozšiřující sítě digitálních kin doma i v zahraničí. Podle něj by se měl objevit i na DVD a nosiči blu-ray. Digitalizace se v příštích letech týká zhruba 200 snímků v celkové metráži přesahující 500 kilometrů.
Restaurování zajistilo pražské studio počítačové animace, postprodukce a filmových efektů UPP, jehož pracovníci obnovili statisíce filmových políček a z jedenadvaceti filmových pásů odstranili miliony nečistot a škrábanců. Výsledkem je jediný harddisk - identická kopie toho, co autoři v 60. letech vytvořili.
Karlovarský festival loni uvedl podobně renovované verze Viscontiho Geparda a Červených střevíčků režisérů Michaela Powella a Emerika Pressburgera. Restauraci prvního z nich pomáhala financovat italská módní značka Gucci.
Snímek o české minulosti
Téměř tříhodinový Vláčilův snímek je autentickým a sugestivním ponorem do dávné české minulosti. Adaptace předlohy Vladislava Vančury se odehrává ve středověku a popisuje boj dvou loupeživých rodů, které zároveň ustupují před královskými vojsky. "Pokud by se vám zdálo, že ta historie je jen středověká, uvědomte si, že to je historie o loupežnících," upozornila na aktuálnost příběhu Vášáryová.
O obnově původní kopie se hovořilo už dlouho, filmoví fanoušci dokonce před mnoha lety iniciovali petici, protože se nechtěli smířit s tím, že toto dílo mohou vidět jen na starší videokazetě s nekvalitním obrazem a zvukem. Totéž potkalo i DVD, které v roce 2006 vyšlo u britské společnosti Second Run. V neděli 3. července karlovarský festival uvede další digitálně restaurovaný snímek - Taxikáře amerického režiséra Martina Scorseseho z roku 1976, oceněného tehdy Zlatou palmou v Cannes.
