Velikonoční <span>zajíčci hulí a chlastají</span>. Zatím jenom ve filmu

HANK A MIKE
Dva přátelé, Hank a Mike, si každé Velikonoce oblečenou chundelaté kostýmy růžových zajíčků a roznášejí spícím rodinám velikonoční vajíčka. Jednoho dne se ale dozvědí, že Velikonoce jsou svátkem „druhé kategorie“, a zaměstnavatel se je v rámci úsporných opatření rozhodne propustit. Šok brzy vystřídají deprese i nekonečné řady bezútěšných zaměstnání. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy.

„Svět našeho filmu je totálně surreálný. Pokaždé, když si myslíte, že se dostává do normálu, nastane nějaká klička a vy jste zase až po uši v jeho bláznivé realitě. Co se mi na tom líbí nejvíc? Všechny postavy se chovají, jako by to byla úplně normální každodenní situace,“ řekl režisér Matthiew Klinck. Ten spolu se scenáristy a herci Paolem Mancinim a Thomasem Michaelem tvoří nerozlučnou autorskou trojici. Seznámili se na základní škole, založili komediální spolek a v roce 1998 vytvořili seriál Y B Normal? (Proč být normální?). Z bezpočtu scének měla největší úspěch ta o ruských pašerácích s náklaďákem plným ukradených Santa Clausů.

Paolo Mancini aThomas Michael fabulovali dál: jaké další podivnosti by se daly střelit na černém trhu? A tak vymysleli příběh dvou vulgárních zajíců, kteří kouří a zpíjejí se ve strip baru poté, co je vyhodili ze společnosti Velikonoční s.r.o.. Nějakou chvíli trvalo, než se na vznik filmu sehnaly potřebné peníze, neotřelý námět za hranicemi korektnosti mnohé mecenáše odrazoval. Po třech letech nicméně tvůrci finance získali a uvedli tak na plátno nejméně vychované růžové zajíce na světě.

Hank and Mike (Kanada / USA, 2008)
Režie a střihMatthiew Klinck, scénář Paolo Mancini, Thomas Michael, kamera Glen Keenan, hudba Phill Electric, hrají Paolo Mancini, Thomas Michael, délka 86 minut.



PAŘÍŽ
Francouzská drama vypráví příběh tanečníka Pierra, který se sobecky stará jen sám o sebe. Smrtelná choroba mu - jak už to tak bývá - změní život a on je nucen přehodnotit svůj postoj k sobě i svému okolí. Oporou v těžkých chvílích mu je jeho sestra Élise, díky bratrově nemoci si i ona nakonec uvědomí, že musí začít žít, a ne jen rezignovaně přežívat. Třetí a neméně důležitou postavou příběhu je samotná Paříž, kouzelné a všeho schopné město.

„Když jsem si řekl, že film nazvu Paříž, uvědomoval jsem si, že by se měl podobat tomuto městu, to znamená střídat banální s monumentálním... Ukázat neutrální realitu ulic, ale i vznešenou a úžasnou stránku některých míst a památek. Přejít přes Seinu nebo se procházet pod Eifelovkou znamená pro Pařížana vždy zvláštní okamžik. I když to vypadá jako klišé, je to každodenní součást naší krajiny, a proto nemůže být nikdy úplně banální. Neměli bychom se bránit to ukázat,“ řekl režisér Cédric Klapisch, kterého zná český divák především jako autora studentských komedií Erasmus a spol. a Erasmus 2.

MUMIE: HROB DRAČÍHO CÍSAŘE
Blockbuster o oživlých mumiích terorizujících svět si vysloužil třetí pokračování. Rodinu O´Connellových už dobrodružné výpravy po egyptských pyramidách a hrobkách přestaly bavit a raději se vypravili do exotické Asie. Zlé a pomstychtivé mumie ale nenechají dobrodruha Ricka a jeho ženu Evelyn (Rachel Weiszovou nahradila Maria Bellová) na pokoji ani tady. Za všechno ale vlastně může jejich syn Alex, který nedopatřením probudil Dračího císaře z předlouhého spánku. Císaři pomáhá terakotová armáda čítající 10 tisíc vojáků... O souboje opravdové i ty podpořené digitálními triky vskutku není nouze.