Na patnáct celovečerních a krátkých filmů, jejichž režiséry spojuje kurdský původ, se představí v jedné ze sekcí MFF v Karlových Varech. Jeho 58. ročník se uskuteční od 28. června do 6. července.
Kurdové jsou považováni za nejpočetnější národ, který nemá svůj vlastní stát. Žijí v Turecku, Íránu, Iráku, Sýrii a Arménii, v exilu pak po celém světě. Do těchto zemí zavítá i zmíněný profil této specifické a ne zcela doceněné kinematografie nazvaný Zaostřeno na kurdský film.
Podle internetových stránek této přehlídky bude uveden například snímek Cesta z roku 1982, který je považován za stavební kámen kurdské kinematografie, a několik v nedávné době natočených titulů, jejichž témata jsou trochu odlišná od tohoto klasického díla. Mnoho z nich vzniklo v koprodukci se zeměmi západní Evropy. Mezi ně patří třeba nový film Než začne padat sníh, který sice zčásti vznikl v produkci kurdské regionální vlády v současném Iráku, ale jeho režisér Hišam Zaman žije a točí filmy v Norsku.
Tématu kurdských uprchlíků v západní Evropě se věnuje i jeho krátkometrážní film Táta, který bude součástí pásma krátkých kurdských filmů. V minulosti se naopak odehrávají magicko-realistické drama Sezóna nosorožců mezinárodně uznávaného tvůrce Bahmana Ghobadiho, jehož snímky jsou pravidelně uváděny na prestižních festivalech, a krátký film Země hrdinů. Ten na příběhu iráckých dětí tematizuje propagandu diktátorského režimu.
Vedle mezinárodně uznávaných režisérů, jako je v tureckém exilu žijící Íránec Bahman Ghobadi, představí přehlídka i filmy mladých filmařů. Bude jím například Salem Salavati, jehož snímek Poslední zima je vytříbeným podobenstvím o zanikajícím světě kurdské vesnice, výtvarně odkazujícím na kulturu íránského Kurdistánu. Uveden bude i tajemný krátký film Beze slov, který získal Zlatou palmu v Cannes.
Do Karlových Varů se vrátí i britský režisér Mark Cousins, jenž se ve svém snímku První film vydal do kurdské vesnice Goptapa postižené v roce 1988 chemickým útokem Saddáma Husajna a snažil se citlivým způsobem navázat kontakt s místními dětmi. Ve svém filmu se snažil zjistit, zda mohou touhy, přání, sny a vzpomínky mladých hrdinů mít něco společného s režisérovým dětstvím v Belfastu.
