Nejvýznamnější film
Vláčilova Marketa Lazarová měla premiéru před 50 lety

Jako vrchol československého historického filmu, poetického filmu i samotného umění adaptace literární předlohy je kritiky hodnocen film Marketa Lazarová režiséra Františka Vláčila. Monumentální historická freska dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Film podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury měl premiéru před 50 lety.

Stalo se tak v čerstvě dokončeném kině Hvězda v Uherském Hradišti. Dílo, které v době vzniku zhlédlo v kinech 1,3 milionu diváků, poté dvě desítky let zůstávalo převážně v trezoru. Po roce 1989 se ale divákům sugestivní pohled do dávné české minulosti opět otevřel, od roku 2011 je možné vychutnat si Marketu Lazarovou po digitálních úpravách. Film je trvalou součástí všech Vláčilových retrospektiv.

Téměř tříhodinovému syrovému příběhu ze 13. století nechybí kromě režisérovy snahy o vystižení psychiky středověkého člověka ani výtečná kamera Bedřicha Baťky, diváky si získala rovněž podmanivá hudba Zdeňka Lišky a herecké výkony. Zaujala například tehdy šestnáctiletá Magda Vášáryová v titulní roli Markety, která se zřekne pro lásku k Mikolášovi lásky k Bohu, jemuž byla zaslíbena.

Vášáryová, později jedna z nejobsazovanějších slovenských hereček a také politička, před lety vzpomínala, že v době natáčení byla studentkou. Vláčil ji objevil v registru filmových ateliérů v bratislavské Kolibě. Když měla točit Marketu Lazarovou, měla za sebou jeden dětský snímek. Podle Vášáryové na ni Vláčilův tým upozornily zřejmě fotografie, na kterých měla metr dlouhé blonďaté vlasy.

Vláčil byl nejdůležitějším, nikoliv ale jediným autorem snímku, ve kterém dále excelovali Josef Kemr (Kozlík) nebo Vladimír Menšík (mnich Bernard). Spoluscénáristou byl František Pavlíček, velkou zásluhu na nepřekonatelné atmosféře snímku měly také kostýmy Theodora Pištěka. Bez Vláčilovy posedlosti detailem a velmi pečlivým přípravám by se však Marketa nikdy nestala legendou.

"Před Marketou jsem točil filmy s radostí, Marketa byla pro mne očistcem," řekl o šestileté práci na filmu Vláčil. Dílo se stalo přelomovým snímkem, a to nejen svou délkou či na 60. léta rekordním rozpočtem. "Zjevení, obrovitý balvan, který tu vyrostl a náhle pohnul nikoliv našimi měřítky filmovými a estetickými, ale naším uvažováním o životě a vnímání života vůbec," napsal o filmu režisér Jaroslav Boček.

Trailer k filmu Marketa Lazarová:

Kromě tuzemských ocenění získala Marketa Lazarová také ceny ve světě, například na festivalech v Mar del Plata a v Edinburghu. Koncem 90. let snímek zvítězil v anketě českých filmových kritiků a publicistů o nejlepší český hraný film století. Velkoformátové snímky z filmu byly součástí výstavy věnované Vláčilovi, kterou v roce 2008 v Císařské konírně na pražském Hradě navštívilo přes deset tisíc lidí.

Pro své mimořádné výtvarné cítění byl Vláčil (1924 až 1999) označován za básníka a malíře stříbrného plátna. Uznání diváků i odborníků mu přinesly i další jeho kusy: Údolí včel, Ďáblova past, Stíny horkého léta, Adelheid, Dým bramborové natě, Koncert na konci léta, Mág nebo Hadí jed. Řada z nich dosáhla nejvyšších ocenění na mnoha mezinárodních i tuzemských filmových festivalech.

Vláčil, zranitelný a citlivý člověk, ale i neúnavný umělec, získal řadu ocenění také sám. V roce 1994 obdržel Českého lva za celoživotní dílo, v roce 1997 se stal laureátem Ceny Vladislava Vančury za umělecký přínos filmu a o rok později si z karlovarského festivalu odvezl cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.