Vorlův <span>film Gympl</span> měl premiéru v pražském multikinu

Kultura
26. 9. 2007 19:56
Režisér Tomáš Vorel (vlevo) a herec Tomáš Hanák
Režisér Tomáš Vorel (vlevo) a herec Tomáš Hanák

Režisér Tomáš Vorel (vlevo) a herec Tomáš HanákVe dvanácti sálech pražského multikina Village Cinemas Anděl na Smíchově měl dnes večer premiéru film režiséra Tomáše Vorla o světě sprejerů nazvaný Gympl. Diváky pozdravili v jednotlivých projekcích členové tvůrčí a herecké delegace. Snímek se v kinech objeví tento týden ve 37 kopiích.

Pedantický fyzikář (Milan Šteindler), strnulý češtinář (Jiří Schmitzer), jalový tělocvikář (Martin Zbrožek), ekologický učitel výtvarné výchovy (Tomáš Matonoha), mondénní ředitelka (Eva Holubová) a další kantoři dle svých představ formují nebohé studenty na poněkud zkostnatělém gymnáziu. A tak málokoho studium opravdu baví a zajímá. Petr (Tomáš Vorel mladší) a Michal (Jiří Mádl) do školy nechodí rádi. Když tam náhodou zavítají, celou dobu prospí, neboť po nocích malují graffiti.

Nebezpečné výpravy na střechy domů, ilegální pronikání do útrob metra, dramatické lezení na komín, napětí, riziko dopadení a honičky s policií tvoří scény tohoto snímku. Většinou bezradní rodiče (Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková) se věčně stresují a občas se v zájmu dostudování svých potomků spojí s profesory.

Premiéra filmu GymplVorel pochází z Braníku, který byl podle něj pomalovaný odjakživa. Když se pak setkal s bývalým ředitelem gymnázia Tomášem Houškou, který napsal knihu Graffiti Rules o partě graffiťáků, které učil, a zároveň potkal Pavla Noska, jehož graffiťácká éra skončila vyhazovem ze školy, začal se s oběma scházet nad scénářem. Nosek přivedl člověka říkajícího si Pasta, který je znalcem graffiti, z něhož se stal poradce filmu.

"V mých raných teenagerovských letech jsem se o graffiti pokoušel, chodili jsme do Braníka na legální zdi, ale výsledky byly strašný. Za rok tréninku jsem nepochytil pořádně ani základy. Samozřejmě jsem se musel kvůli natáčení naučit, jak držet sprej a dělat pohyby rukou, ale 95 procent všech tahů ve filmu je dílem ruky někoho jiného," prozradil Vorel junior.

Natáčení začalo loni 21. srpna, v září se štáb přesunul do exteriérů a natáčel v opuštěné továrně na Smíchově či na Letné u kyvadla. Dramatické byly noční záběry v metru.

"Snažili jsme se o tragikomické pojetí všech postav, není tam žádná vyloženě kladná nebo záporná role, chtěli jsme dobré i špatné, ošklivé i krásné hrdiny," řekl režisér před premiérou. Podle něj není snímek zaměřen proti učitelům, rodičům či studentům. "Spíš je to proti blbosti, která se vyskytuje mezi mladými i starými," dodal s tím, že i proto tam všichni vyznívají jako hlupáci.

Hudbu k filmu složil Wich, použité jsou i některé texty Indyho. Indy & Wich prostě režiséra po poslechu české hiphopové scény zaujali nejvíce. Autorem jedné písně a tří hudebních motivů byl Tomáš Matonoha.

Foto: ČTK

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ