Celý svět si v létě 2018 připomene 100. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších filmařů 20. století Ingmara Bergmana. Tvůrce téměř 50 snímků, k nimž si většinou psal scénáře a z nichž se řada stala součástí zlatého fondu kinematografie. Akce v České republice na tiskové konferenci v Praze připomněli zástupci projektu Bergman 100 (1918-2018), který spojí aktivity švédského velvyslanectví, filmových distributorů a klubů, festivalů či filmové i divadelní fakulty.
Do konce ledna ještě potrvá v pražském kině Aero výstava dvou desítek plakátů k filmům tohoto švédského režiséra. V únoru se v Praze i v regionech uskuteční čtvrtý ročník přehlídky současného severského filmu Scandi, jehož součástí bude sekce pěti Bergmanových snímků.
Po tři letní večery se zahrada švédského velvyslanectví s údajně nejhezčím výhledem na Prahu výjimečně otevře veřejnosti, aby v improvizovaném letním kině uvedla výběr Bergmanových filmů. Připraví ho švédská velvyslankyně v Česku Viktoria Li.
Výročí slavného režiséra připomene na přelomu července a srpna i 44. ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Ta uvede 14 hraných snímků a tři dokumenty.
Na vztah Ingmara Bergmana s předními evropskými festivaly upozorní na podzim tematická sekce přehlídky Be2Can. V říjnu se v pražském Divadle Kolowrat uskuteční ve spolupráci s Divadelní fakultou Akademie múzických umění bergmanovský divadelní týden.
Za své umění získal Bergman bezpočet cen. Na festivalu v Cannes dostal sedm Zlatých palem a také čestnou Palmu palem. Získal čestného Oscara, devětkrát byl na prestižní sošku nominován a tři jeho filmy (Jako v zrcadle, Pramen panny a Fanny a Alexandr) ho obdržely. V mezidobí, kdy nefilmoval, se věnoval divadlu a literatuře. Byl pětkrát ženatý a měl devět přiznaných dětí. Zemřel 30. července 2007 ve svém domě na ostrůvku Farö v Baltském moři, kde od konce 60. let žil a tvořil a kde byl také pochován. Jeho osobní archiv, který věnoval Švédskému filmovému ústavu, zařadilo UNESCO do seznamu památek, jež mají hodnotu pro celé lidstvo.
Mezi jeho nejslavnější snímky patří Sedmá pečeť (1957), Lesní jahody (1959), psychologická dramata Mlčení (1963) a Persona (1966) či rodinná sága Fanny a Alexandr (1982). Jeho filmy prostupují témata jako smrt, osamělost a deprese, jsou plné mezilidských konfliktů a přináší ojedinělý pohled na život jedince i společnosti.
Skandinávský dům chystá v rámci oslav od června do října několik akcí, které ikonu švédského filmu představí očima expertů. Půjde o projekci dokumentu švédského novináře českého původu Hynka Palase, či diskuse s překladateli a filmovými kritiky, které se uskuteční v Praze a Brně. Více informací najdete zde.
