Filmová recenze
xXx: úplně ujetý návrat Xandera Cage

Ani první díl z roku 2002 nebyl žádným zázrakem, ale dalo se na něj podívat. Vzhledem k tomu, že se natáčel u nás, bylo opět zábavné sledovat pokřivené české reálie v americkém filmu. Dvojka, které se neúčastnila největší hvězda Vin Diesel, jehož nahradil podstatně méně charismatický raper Ice Cube, byla ještě nepovedenější a zdálo se, že série o agentovi "tripple X" končí. Nestalo se tak a tento týden v kinech startuje třetí díl s podtitulem Návrat Xandera Cage. Ano, Diesel se vrátil. A při pohledu na jeho otylé tělo se nabízí jediná otázka: tohle má být ten nezničitelný superultramegaalfasamec?

Série xXx chtěla stavět na tom, že se odlišuje od "uhlazených Jamesů Bondů" a přistupuje k blockbusterům s tajnými agenty, superpadouchy a záchranám světa nově, svěže a inovativně. Tahle teze drhla od začátku, protože v akčních filmech se hláškuje od nepaměti, samotný 007 je mnohem sebeironičtější než Xander Cage (dobře, to platilo do doby, než se objevil Daniel Craig - je ovšem fér podotknout, že v době startu prvního xXx bondovská série vrcholila Piercem Brosnanem). A co se oněch inovací týká, kódové označení "trojité x" používala už jistá sovětská agentka v dobrodružství Jamese Bonda již v 70. letech.

Digitální Jánošík

O děj v tomto případě nejde, nakonec ani to nebylo cílem tvůrců filmu. Stačí jen říct, že hned v úvodu Samuel L. Jackson vysvětluje brazilské fotbalové hvězdě Neymarovi, jak je skvělé vstoupit do programu xXx, načež na oba spadne satelit z vesmíru. Úmyslně. Nemluví to za všechno? Pak se rozjede bezmála dvouhodinová show plná cool hrdinů, drsňáckých hlášek, nakopaných zadků a efektních digitálních soubojů, honiček a úniků z nejrůznějších míst. Předvést tohle všechno, o to šlo, ne o nějaký děj nebo tak něco. Vždyť tu není ani nějaký pořádný padouch: kdo se jako záporák tváří na začátku, během filmu se mu role prohodí, platí to i opačně a vlastně to nikomu nevadí.

Je tedy škoda, že v případě, kdy jde o jakousi záchranu světa, divák nedostane řádného arcilotra, ale spíš jen výmluvu na mainstreamovou společnost globálních elit, která za všechno může. To je na Návratu Xandera Cage asi nejotravnější: podivný sociální apel, co dělá s Cage dokonce něco jako Jánošíka, který neváhá riskovat krk při lyžování džunglí kdesi v Dominikánské republice, kde žije - a to jen proto, že nehodlá platit "bohatým společnostem" za televizní signál, co by chudým obyvatelům zprostředkoval fotbalový přenos. A tak připojení radši ukradne. V podobném duchu se odehraje několik dalších hlášek na zkorumpované mocné tohoto světa - skoro jako kdyby se superhrdiny stali věčně nespokojení diskutéři z Novinek.

Úmyslná šílenost

Nejdůležitější je počítat s tím předem - xXx je opravdu tak blbý, jak si asi představíte, že může být, a možná ještě o trochu víc. Povytažené obočí vzbudí nejen zmiňované lyžování džunglí, ale jízda na motorce ve vlnách oceánu nebo fakt, že bez škrábnutí jde přežít pád z hodně velké výšky; to když hrdinové vypadnou z letadla. A dialogy, které hodně bolí. Nebo některé postavy: brýlatá nerdka, co se bojí zbraní a platonicky obdivuje Xandera Cage, v tom asi vede. Tvůrci to dobře vědí, všechny tyhle blbinky klidně přiznávají a nepokrytě se jimi baví. Pokud přistoupíte na jejich hru, budete se bavit taky, jinak to bude malér.

Trochu víc vadí obrovské množství postav, které přicházejí, odcházejí, přecházejí ze strany padouchů na druhou a opačně a je jich fakt moc. Třeba camea byla úplně zbytečná. Ice Cube z dvojky se tu objeví taky, ale jen proto, aby tu byl. A Neymar? Fanoušci Barcelony a všichni Brazilci, pro které je národní modlou, zaplesají, ale herec z něj nebude. Má-li se v jedné scéně tvářit drsně, moc mu to nejde, vypadá spíš jak naštvané batole.

Na velkém množství postav je ale přece jen něco dobrého - jsou to všechno bez výjimky hezcí lidé. Včetně obrýlené intelektuálky: pokud ji hraje Nina Dobrev, jinak než krásně to dopadnout nemůže. A Donnie Yen to dohání charismatem. Holt jedině Vin Diesel, ač se pořád tváří jako velký drsňák, borec a sexuální mašina (možná neuvěřitelněji než přežití vypadnutí z letadla působí jeho údajná přitažlivost pro všechny ženy bez rozdílu a uspokojení během jedné noci snad tuctu modelek - ovšem v záběru všechny cudně mají spodní prádlo), věk nezastavuje. Ruce má pořád jako lopaty, ale zvětšuje se mu i břicho a vůbec na svůj věk (letos padesát) prostě vypadá.

Mozkový výplach

Režisér D.J. Caruso (autor mimo jiné solidní Disturbie nebo Salton Sea) tentokrát odhodil všechny zábrany a natočil šílenou jízdu nacpanou digitálními efekty a akcí, na kterou se ve 3D krásně kouká. Možná si splnil nějaký chlapecký sen, kdo ví - jako Xander Cage by chtěl být asi každý chlap. Necháte-li před vstupem do kina mozek někde v předsálí a budete hltat ujeté obrázky toho, co se před vámi odehrává, můžete se solidně pobavit. Jestli ale u filmu přemýšlíte rádi, xXx se určitě vyhněte velkým obloukem. Je to na vás.