Homo festivalensis
10.07.2006 00:00
Existuje jistý lidský druh, který se jmenuje člověk festivalový čili homo festivalensis. Objevuje se především, ba výhradně v letních měsících, kdy vlivem tepla a slunečního svitu metamorfuje z více či méně spořádaného občana se stálým bydlištěm v nomáda, který si lehne kamkoli.
Sociologicky jde o jev, který se vyskytuje především ve skupině zahálčivé mladší inteligence. Její příslušníci po většinu roku stejně nic užitečného nedělají, ale během léta k tomu ještě hledají důvod: takzvaně se „festivalizují“ čili oslavují, že si to mohou dovolit, mají dost času a někdo (rodiče, ústav, redakce, Telecom) jim k tomu ještě přidá nějaký sponzorský příspěvek.
Biologicky jde o jev nepochybně související s maskovanou strategií rozmnožovací, neboť mužské i ženské elementy se při festivalových rituálech mísí zhruba v poměru jedna ku jedné. Jednoznačně převažují mladší, kteří všemu podléhají snáze, ale najdou se i starší, kteří předstírají, že se jich to už tak netýká, ale jejich úmysl je tentýž. Díky zmíněnému teplu se obě pohlavní poloviny procházejí či posedávají poloobnaženy, takže se mohou navzájem dobře prohlédnout, což je při začátku rozmnožování důležité. K úspěchu přispívá i fakt, že vlivem celkové atmosféry rozvolněnosti a jakési mátožné oblouzněnosti padají snáze zábrany, které mimo festivaly drží slušnou společnost pohromadě. Nebo by si to všichni alespoň přáli, že.
Kulturologicky jde pochopitelně o takzvaný efekt „nažer se a uteč“. V koncentrovaném množství se nabídne co největší množství zážitků, které jsou běžně rozptýleny v čase a prostoru. Co by člověk musel obcházet třeba několik měsíců a musel se přitom přemísťovat do různých končin, se mu tady strčí pod chřtán - a záleží jen na žaludku a odolnosti strávníka. Běžně se tu vyskytuje jev známý jako overdrop čili předávkování, takže po pár dnech potkáváme mátožné postavy s kruhy pod očima a alergií na cokoli trochu společného s tím, kvůli čemu se festivaly údajně konají. Brzy si proto můžeme všimnout, zvláště mezi intelektuálněji založenými účastníky, zesíleného sklonu k blábolení a nekontrolovatelnému žvanění, jež postupně přejde až k hysterii, možná i k výbuchům tropického šílenství, pak se změní v temné mlčení, naprostý rozpad osobnosti, úprk z festivalu - a návrat k normálu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.