Na Pražském hradě se otevírá výstava věnovaná životu a odkazu rabiho Löwa. Správa Pražského hradu ji pořádá ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Letos uplynulo 400 let od Löwovy smrti. Výstava bude otevřena pro veřejnost od 5. srpna do 8. listopadu v Císařské konírně.
Výstava nazvaná Cesta života je rozdělena do dvou částí. První se věnuje skutečnému rabimu Löwovi a autentickým tradicím s ním spojeným, druhá pak jeho odkazu a populárním legendám, na které jeho jméno odkazuje.
"I když golem je koncept židovské mystiky, tak s rabim Löwem evidentně souvisí jen velice volně. Nikde nenajdeme odkazy v jeho díle, že by se snad pokoušel o takové mystické spirituální cvičení, jako je stvoření golema," řekl ředitel Židovského muzea Leo Pavlát.
Podle něj se odkaz na pojem "golem" v Löwově díle sice objevuje, ale jde prý o jeho další význam - člověk nemoudrý. "Své právo na existenci má pravý i vysněný rabi Löw, avšak rozpor mezi historickým obrazem této osobnosti a jejím převažujícím chápáním je propastný," uvedl kurátor výstavy Alexandr Putík z Židovského muzea.
Zahrnuje také vývoj pražského ghetta a židovského hřbitova v jeho době. Vidět bude možné Löwovy spisy, úřední knihy nebo například také stolní zvonek císaře Rudolfa II., údajně vyrobený podle kabalistického návodu ze slitiny sedmi kovů.
Většina z 200 vystavovaných sbírkových předmětů, knih a archiválií pochází z Židovského muzea v Praze. Jsou mezi nimi ale i artefakty ze sbírek Správy Pražského hradu a dalších českých i zahraničních institucí. Například ze Státního archivu ve Vídni byl přivezen dokument z roku 1597 s Löwovým podpisem.
Jehuda ben Becalel se narodil kolem roku 1520 v polské Poznani nebo v německém Wormsu, zemřel roku 1609 v Praze. Dvacet let působil jako moravský zemský rabín, od roku 1596 pak jako vrchní rabín v Praze. Legenda z 19. století učinila z tohoto učence, filozofa a pedagoga tvůrce umělého člověka, golema.
Rabiho Löwa s golemem spojili až romantici poloviny 19. století. Poprvé se prý příběh o divotvorném rabínu a umělém člověku objevil v německé literatuře. V české společnosti se dostal podle Pavláta do povědomí díky Aloisi Jiráskovi, který ho zařadil do Starých pověstí českých.
Foto: ČTK
