Akustická dobrodružství i nová balení letitých klenotů

Kultura
25. 1. 2015 18:30
Hudební tipy.
Hudební tipy.

Překvapení jsou vyhrazena těm mladým. Ale co ti zasloužilí? Ti mohou kontrovat nečekanými polohami a potvrzením letitých kvalit. Ignorovat někoho kvůli pokročilejšímu věku či konzervativnímu přístupu totiž svědčí nejen o  určité diskriminaci, ale i nadutosti a hlouposti. Jak se totiž praví v jisté pohádce: "Taky budete..." 

Vladimír Merta: Imagena (Galén)  
http://www.supraphonline.cz/album/91522-imagena

Pouhé dva měsíce po tom předchozím vydal Vladimír Merta další album. Jestliže u titulu Kecy šlo o archivní záznamy z roku 1988, tentokrát výběr svých, mnohdy opět letitých písní nahrál zcela nově. Za doprovodu často o generaci mladších kolegů. Ale paradoxy k Mertovi patří: zatímco pro mnohé jejich vrstevníky je Merta "ten divnej starej pán se složitými písničkami" (doslovná, zaslechnutá citace), pro ty starší jde o naprostou legendu, u jejíchž vybraných lahůdek se prolíná nostalgie se zjištěním, že texty i melodie podivuhodně nestárnou.

Imagena je Mertovým ohlédnutím.Album má, kromě toho, že je tak trochu neporovnatelné s ostatními, nemalou výhodu, která by byla skvělá i jinde: ke všem, mnohdy letitým písničkám, je v bookletu komentář autora. Otevírají se tu úhly pohledu i vysvětlení, která by mnohého posluchače jistě nenapadla. Merta je nadprůměrně vzdělaný,  s obrovským rozhledem, a nejenže umí nutit přemýšlet a má co říci, ale činí tak i sofistikovaně. Navíc s vynikajícím instrumentálním zázemím.

Ze všech Mertových nahrávek, které se v posledních letech objevily (a že jich nebylo málo), jde navzdory pohostinské účasti muzikantských es, jakými jsou Josef Štěpánek či David Landštof, nejvíc o písničkáře i jeho přístup charakterizující album. Trochu z toho vybočují jen vokály pěveckého sboru Doubravánek. Už prověřené skladby jsou jen ještě okořeněné bohatším aranžmá, plus má posluchač k dispozici historický odstup od reflektovaných událostí, které vždy byly podstatou skladeb. Máte-li náhodou někde v dosahu někoho hodně mladého, kdo ještě neměl tu čest, nabídněte.

K hostům Vladimíra Merty patří i saxofonista Jan Štolba.Poslouchat dnes tyhle starší i novější Mertovy písně znamená totéž, jako číst ve spiscích filozofů: Každý si z toho můžeme vzít to svoje a učinit si vlastní výklad. Jistě, ve srovnání s  tvorbou následovníků jsou možná o něco "upovídanější" a víc "mudrující", ale přesto stále silné svou nadčasovostí. Neboť jak sám autor píše ve své v bookletu přetištěné eseji, nepřipravenost na válku a vysněné či budoucí lásky jsou témata, která se nikdy nevyčerpají. A nebo jinak - mít v poličce tuhle desku má stejný smysl, jako mít tam knihy s poezií. Ta také jako by v dnešním, materiálním a sarkastickém světě působila jako něco archaického, ale o to víc stojí některým za to, se k ní vracet. 

Němec & Puttnerová: Půljablkoň (BabaN & Indies MG)  
http://www.indiesmg.cz/alba/420/nemec-a-puttnerova

Název Půljablkoň napovídá, i když jako obvykle i trochu mystifikuje. Kromě ústřední dvojice se totiž na debutovém albu tohoto vedlejšího projektu podíleli i všichni ostatní členové letité jistoty naší scény. Skladatelský rukopis Jablkoně je navíc jasný, protože zpracovány byly především jeho starší, už nehrané skladby. Co je ale hodně důležité a na první poslech těm, kteří znají její tvorbu, jasně patrné, je fakt, že hudební režie se tu ujala písničkářka Martina Trchová.

Čistá hudba, čistý obal.Zkušenost Michala Němce se tu potkává s mladistvým elánem Marie Puttnerové. Že ani jeden druhého netlačí nikam, kam by ten druhý nechtěl, ale naopak šlo o šťastné a vzájemně přínosné setkání, jasně dokládá jediná skladba v angličtině. Tu si zpěvačka sama napsala, ale přesto svým jazzovým nádechem působí usedleji než písně jejího o generaci staršího kolegy.

Občas se dostanou k až folkovému, typicky "jablkonímu" vyznění (Hostina bláznů), jinde volí polohy rafinovanější a jazzově zamyšlenější.  Střídá se tu typická hravost s poezií v projevu i v textech, ale i prostota folkloru s instrumentální virtuozitou. Pestré nabídce kraluje nádherně čistý, oduševnělý hlas zpěvačky, jaký u nás jen těžko hledá konkurenci.

S komorním obsahem dobře koresponduje i obal, s kresbou od Jaromíra 99 a minimalistickou grafikou výtvarníka Kakalíka. Podobně jako písničky samy je i on originální a výtvarně čistý. Zapadá skvěle do atmosféry alba,  jakoby vzniklého pro všechny, pro které je tvorba celé sestavy Jablkoně příliš alternativní a excentrická a potřebují něco snáze uchopitelnějšího. 

Michal Němec a Marie Puttnerová jsou nesourodou dvojicí jen zdánlivě.Prapůvodně, jen podle prvních zpráv a před vydáním,  se album Půljablkoň mohlo jevit jako rozmar dvou muzikantů, recyklujících už z velké části známý materiál. Jenže to, že nejde o kalkul, je jasné už po pár vteřinách poslechu: na to je tu příliš radosti a přirozenosti. A posun, jaký se dvojici podařilo se skladbami učinit, překvapuje i svým způsobem deklasuje konkurenci - i se starší tvorbou je dál než nemálo jejích zástupců.  Chce-li někdo potvrzení starého známého pravidla, že v jednoduchosti je síla, těžko najde za rok 2014 lepší příklad.

Autor: Antonín KocábekFoto: archiv , www.vladimirmerta.cz/ Josef Veverka

Další čtení

Vyšehradský most je podle UNESCO významnou památkou

O Vyšehradském mostu se rozhodne do voleb. UNESCO chce opravu, ne bourání

Kultura
Aktualizováno: 14. 7. 2025 16:29

Sting a Iggy Pop míří na Colours of Ostrava, festival začne ve středu

Kultura
14. 7. 2025
Sedmý den 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, 10. července, 2025. Delegace tvůrců představila ve Velkém sále hotelu Thermal česko-slovenský dokumentární film Raději zešílet v divočině. Protagonista František Klišík.

Zemřel František Klišík, hrdina vítězného filmu festivalu v Karlových Varech

Kultura
13. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ