Pokoje jsou těsné a schody příkré. Tak to bylo i před téměř 250 lety, když v malém obytném domě v Bonnu přišel na svět Ludwig van Beethoven. Ve vitrínách jsou naslouchadla nedoslýchavého skladatele, na stěnách visí jeho portréty. Výstava v Beethovenově rodném domě ale bude uspořádána zcela nově. Publikum se totiž mění a 250. výročí narození se blíží.
"Beethovenův rodný dům zůstal - pokud jde o místnosti, nikoli inventář - do značné míry zachován v původním stavu," řekl ředitel Beethovenova domu Malte Boecker.
Dům v centru města slouží jako muzeum už od roku 1893. Doposud jsou tam obrazy, rukopisy a hudební nástroje tohoto světoznámého skladatele (1770-1827) prezentovány bez většího vysvětlení. Předpokládá se uctívání ze strany návštěvníka. Ale podoba místa se má změnit.
Rozšíření
S ohledem na oslavy 250. výročí Beethovenova narození, které začínají na konci tohoto roku, chce muzeum publiku vyjít více vstříc. Výstava, dosud koncipovaná spíš jako památník, bude zcela předělána a rozšířena. Kvůli tomu bude muzeum, které každoročně navštíví více než sto tisíc lidí, od 28. února do pozdního léta uzavřeno. Na začátek jubilejního roku 16. prosince 2019 pak bude obnovené muzeum znovuotevřeno oficiálně.
Dosud je v domě vystaveno kolem 200 exponátů. To je podle údajů muzea jen zlomek největší beethovenovské sbírky na světě, čítající čtyři tisíce předmětů. Mezi ně patří obrovská naslouchadla, s jejichž pomocí se stále hůře slyšící skladatel zoufale pokoušel rozumět svým bližním.
V Beethovenově archivu leží partitury slavných skladeb, jako jsou Sonáta měsíčního svitu nebo symfonie č. 6 "Pastorální", a také četné dopisy a obrazy, které znázorňují často zlostně vzhlížejícího hudebního umělce.
Tři a půl milionu eur - z toho převážná část z pokladen státu a spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko - bude stát obnova muzea, které provozuje soukromý spolek.
Přizpůsobení
Beethovenův dům se má přizpůsobit různým návštěvníkům. Třeba takovým, kteří o skladateli 9. symfonie vědí jen málo. Obdivovatelé vybavení povědomím o skladateli naproti tomu procházejí těsnými místnostmi, v nichž leží exponáty za sklem vitrín. "Mnozí to označují za poutní místo," říká mluvčí domu Ursula Timmerová-Fontaniová.
Prezentace, která se dosud drží životopisu nejslavnějšího bonnského rodáka - i když ten většinu života strávil ve Vídni - bude napříště uspořádána podle témat, říká ředitel Boecker. Mimo jiné má být představen okruh přátel umělce, který se nikdy neoženil.
V "klenotnici" mají být za podmínek odpovídajících konzervačním nárokům ukázány křehké původní rukopisy. Dosud to bylo stěží možné.
Trojrozměrné obrazy mají znázornit život v sídelním městě knížat Bonnu v době Beethovenova mládí, z dobových nástrojů má znít jeho hudba.
Návštěvníci zatím nemohou vstoupit do Beethovenova rodného pokoje, brání jim v tom provaz. Tento malý podkrovní pokojík je ukazován jako svatyně. I to se má změnit, neboť to, že se skladatel skutečně narodil v této místnosti, není jisté, vysvětluje Timmerová-Fontaniová. Děti se dříve často rodily v teplé kuchyni. A ta se v roce 1770 nacházela o patro níž.
