Berlínská filharmonie vznikla ze vzdoru. Slaví výročí
27.04.2007 10:20
Berlínská filharmonie, která si letos na jaře připomíná 125. výročí svého vzniku, již léta patří k absolutní špičce mezi světovými symfonickými tělesy. "Neexistuje jeden nejlepší orchestr na světě, spíše velmi malá skupina orchestrů, které hrají na té nejvyšší úrovni," míní Helge Grünewald, dramaturg berlínského tělesa. "Některé večery je ovšem tento orchestr ten nejlepší na světě", dodává.
Orchestr vznikl na jaře roku 1882. Své výročí oslaví 1. května - jak jinak než velkým veřejným vystoupením. Tradice prvomájových "Evropských koncertů", které se odehrávají na historicky zajímavých místech, byla zahájena v roce 1991 v pražském Rudolfinu. Česká metropole, konkrétně Stavovské divadlo, hostilo berlínské filharmoniky i loni v rámci Mozartova roku. Letos se hudebníci představí v dramatických kulisách historické tovární budovy na okraji německého hlavního města.
Na počátku berlínských filharmoniků stála rebelie. Úspěšný hudebník a podnikatel Benjamin Bilse oznámil členům svého souboru, že je pošle na turné do Varšavy čtvrtou vlakovou třídou. Tím trpělivost symfoniků, které prý dirigoval i sám Richard Wagner, přetekla. Na protest proti Bilseho lakotě založili vlastní orchestr. Zpočátku museli čelit značným finančním obtížím, postupně se ale jejich postavení v hudebním světě ustálilo - zejména díky angažmá slavného berlínského koncertního agenta Hermanna Wolffa, který přivedl do orchestru údajně nejlepšího dirigenta té doby - Hanse von Bülowa. Právě ten vybudoval základy budoucí slávy berlínského tělesa.
Hvězda filharmoniků trvale stoupala až do počátku 30. let, kdy k moci přišli nacisté. Do osudu orchestru fatálně zasáhla mezinárodní izolace, prorežimní vystoupení i rasová ideologie, kvůli které museli soubor opustit hudebníci židovského původu. Po válce bylo vše v troskách, včetně sídla orchestru. Koncerty se odehrávaly v provizorních prostorách až do dokončení nové budovy Berlínské filharmonie v roce 1963.
Karajanův cirkus
Dílo architekta Hanse Scharouna, pozoruhodné mimo jiné pěticípím koncertním sálem s jevištěm uprostřed hlediště (nikoli vpředu, jak je běžné), vzniklo tehdy na prázdné periferii v těsném sousedství berlínské zdi. Dnes, po pádu vnitroněmecké hranice, sousedí nápadně žlutá stavba s novými mrakodrapy na Postupimském náměstí. Pro její tvar, připomínající obrovský stan, jí Berlíňané v narážce na někdejšího dlouholetého dirigenta Herberta von Karajana přezdívají Karajanův cirkus.
Orchestr, který vznikl díky "revoluci", si dodnes uchoval nebývalou míru vnitřní demokracie a samosprávy. Jeho členové mají velké slovo při rozhodování o programu i obsazování volných míst. Svého dirigenta vybírají hudebníci při uzavřené proceduře, která bývá žertovně přirovnávána k volbě papeže. Z posledního hlasování vzešel vítězně Brit Simon Rattle, umělecké vedení filharmoniků převzal v roce 2002. Dirigentovou životní partnerkou je česká operní pěvkyně Magdalena Kožená, která mu v roce 2005 porodila syna Jonáše.
Mezinárodní těleso
Berlínští filharmonikové se výrazně angažují i mimo hudební sféru. Vyslovují se pro mírové soužití, v minulosti se otevřeně zapojili například do kampaní proti xenofobii a antisemitismu. Pod vedením Rattlea, který tvrdí, že "hudba není luxus, ale potřeba, jako vzduch, který dýcháme, a voda, kterou pijeme" se orchestr začal výrazněji věnovat i propagaci tance a vážné hudby mezi mládeží.
Koncert filharmoniků nemohl chybět ani při letošních oslavách 50. výročí evropské integrace - podle Grünewalda je orchestr sám jakousi "Evropou v malém", mezinárodním tělesem, ve kterém spolupracují hudebníci různých národů, ras a náboženství. Jediným českým zástupcem v orchestru je pardubický rodák sólohornista Radek Baborák.
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.