Best of Morricone. Skladatel dirigoval své filmové hity

Více než padesátiletou kariéru zrekapituloval legendární skladatel filmové hudby Enio Morricone v pražské O2 Areně. V pětaosmdesáti letech oddirigoval celý dvouhodinový koncert, v němž se zaměřil na titulní melodie řady filmů. Westernové superhity samozřejmě nemohly chybět.

Večer začal promítnutím rozhovoru s Morriconem, kde vysvětluje, jak chápe svou roli filmového skladatele. Razí tezi, že má být ve službách daného filmu, zároveň si ale do své práce nenechává mluvit. Jako další protimluv může působit skutečnost, že se koncert bez filmů úplně odešel. Na obrazovky po bocích pódia se nepromítaly žádné ukázky ani světelné efekty, po onom interview už sloužily pouze pro titulky s názvy skladeb a příslušných filmů. A propos, promítnutí rozhovoru mi přišlo jako chytrý nápad. Možná se Morricone stydí mluvit před takovým davem, možná se nechce vysilovat, každopádně mi obvykle podobné zdravice a poděkování přijdou nadbytečná; z interview se divák aspoň něco dozvěděl.

Koncert zahájily mocné smyčce skladby The Strength of the Righteous z filmu Neúplatní. Potom se atmosféra na několik skladeb zjemnila. Tak, jak se liší žánr (a zadání) různých filmů, které Morricone dotvářel, tak se liší příslušná muzika. Tu zní plný symfonický orchestr (přivezený z Maďarska), tady jen některé nástroje doplňují sólový klavír, onde je zase skladba postavena na rockové/jazzové kapele uprostřed ansámblu nebo na stohlavém sboru. Jak je ale u Morriconeho vlajkových počinů zvykem, pokud už dojde na vokály, bývají beze slov.

Koncert byl rozdělen do několika více či méně tematických úseků; v sekci Tragic, Lyric and Epic Cinema zněly jak dojemnější skladby, tak velkolepé sbory s církevní inspirací, pod Social Cinema spadal například vojenský pochod z Bitvy o Alžír či industriální Dělnická třída kráčí do ráje. Pod hesly mýtus a modernita pak zněly westernové superhity z filmů Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na západě.

Zklamaní mohli být fanoušci novější kinematografie, které k Morriconemu přivedl třeba režisér Quentin Tarantino. Pokud se nepletu, nedošlo na starší skladby, které v blockbusterech jako Kill Bill (například The Demise of Barbara and the Return of Joe) či Hanebný pancharti (Rabbia e Tarantella) Tarantino vzkřísil; pro Nespoutaného Djanga "dostal" i jednu originální, Ancora Qui. I tak byla vyprodaná O2 Arena nadšená, skladatel se třikrát nechal dvanácti tisíci diváků vytleskat. Na koho se nedostalo, má ještě v dubnu jednu šanci - pro úspěch přidal Morricone ještě jeden koncert do Bratislavy.