Maximálně autentická rodinná kapela z východu Maďarska zavítá do Prahy již potřetí. Zkuste být na jeden večer součástí jejích strhujících rytmů, zkuste vtančit do středu té rodiny a zažít romskou svobodu ducha. Ve středu 13. října v Paláci Akropolis.
Producenti a koncertní promotéři world music, kteří obchodují s romskou hudbou po celém světě, už zkusili všechno. Spojují romskou tradici z různých zemí se soudobými žánry, učí romské hudebníky hrát vážnou hudbu, propojují tradice mezi sebou a hledají další, co nejoriginálnější fúze. Maďarský rodinný klan Parno Graszt nabízí už osm let jen sám sebe, tedy hudbu stále autentickou, která od prvního tónu přenáší publikum přímo na romský maďarský venkov, kde má hudba roli přirozeného sociálního tmele, kde muzicíruje téměř každý a rozdíl mezi kapelou a publikem tu neexistuje. Když hrají Parno Graszt, máte pocit, že jste se ocitli přímo u nich doma v kuchyni či spíše na návsi jejich rodné vesnice Paszab, protože do kuchyně by se celý ten rodinný band nevešel.
Vesnice Paszab se nachází v nejvýchodnější části Maďarska na hranicích s Ukrajinou, čítá kolem dvou set obyvatel a je i dějištěm osm let starého klipu:
Název skupiny Parno Graszt znamená v romštině bílý kůň, což je symbol čistoty a svobody. Bílý kůň k nám přijede potřetí, naposledy vystoupil v Praze před dvěma lety. V repertoáru má tradiční romské folkové písně posbírané v severovýchodní části Maďarska a Rumunska, ale i vlastní skladby v lokálním dialektu. Devět členů bandu se dělí kromě společného zpěvu o spoustu nástrojů: akustickou kytaru, kontrabas, tambouru, lžíce, specifické kovové džbány na vodu, cimbál, akordeon, housle a taragot. Čtyři z hudebníků stihnou ještě tancovat.
Debutové album Parno Graszt Hit the Piano vyšlo v roce 2002 na Fonó Records a dostalo se na sedmé místo World Music Charts Europe. Chytlavé a jednouše zapamatovatelné melodie s rychlými rytmy si ihned získaly své příznivce po celém světě a roztančily fanoušky tak, že se jim pak těžko odcházelo domů po svých. Kdo zažil jejich vystoupení, žasl nad elementární silou Romů z malé vesničky na konci světa. Nejvíc očekávané bylo jejich druhé album In My World, na kterém spolupracovali se světově uznávaným maďarským cimbalistou Kálmánem Baloghem. Za toto album byli Parno Graszt nominováni na Top 10 nejlepších kapel v roce 2005 švýcarským magazínem Vibrations. Po úspěšném turné po Francii v roce 2007 vydali ke svému 20. výročí neméně povedené album This World is Made for Me.
