Narozeniny
Bravurní hudebnice Bittová ráda zkouší všechno

Iva Bittová na pódiu zpívá, cvrliká, bručí, syčí, sípe, dupe a křičí. A s přehledem se doprovází na housle. Svůj hlas používá někdy i jako hudební nástroj, při houslových duetech hraje jeden part na housle a druhý zpívá. V posledních letech koncertuje více v zahraničí než v ČR, zakusila i pódium pověstné newyorské Carnegie Hall při společném hraní s tělesem soudobé hudby Bang on a Can All-Stars. Šedesátiny, které oslaví v neděli, by jí hádal málokdo.

Kromě velkého hudebního a interpretačního nadání obdařila příroda Bittovou i talentem hereckým, původně se proslavila jako herečka. V hudební sféře pak volně překračuje hranice různých žánrů. Patří mezi ně alternativa (kapela Dunaj, spolupráce s Pavlem Fajtem či účinkování s Vladimírem Václavkem), experimentální jazz, rock, lidová či klasická hudba.

Bittová hraje i starou hudbu, kterou také studovala na brněnské Akademii staré hudby. Svým nespoutaným projevem na koncertech naprosto ovládne koncertní prostor a vytváří komorní, meditativní, ale přitom uvolněnou atmosféru.

V rámci rozmanitých projektů spolupracuje Bittová s různými hudebníky, vystupuje i sólově. Letos v únoru třeba v Brně zpívala lidové písně z různých částí světa. Vloni v prosinci zas ve společném programu s Lenkou Dusilovou a Monikou Načevou vyprodaly vstupenky na koncert v pražském Paláci Akropolis za pouhých dvanáct hodin. Slovenské lidové písně ze sbírky Bély Bartóka, v úpravě slovenského skladatele Vadimíra Godára zase zpívala na sérii koncertů v listopadu 2016.

Bittová vystupovala též v duu s česko-americkým kontrabasistou Georgem Mrázem i s jazzovým tělesem, v němž je doprovází například pianista Emil Viklický. Jindy ji doprovází jazzový kytarista David Dorůžka či její syn, klavírista Antonín Fajt.

"Tvůrčí život je velmi vzrušující a moc mě baví. Mám pocit, že když to člověk nastartuje v takzvaně pozitivním duchu, tak si myslím, že ho to může i omlazovat," prohlásila jednou.

V dřívější době přinesla na hudební scénu například písničkový projekt Bílé inferno s kytaristou Vladimírem Václavkem či album Ples upírů s holandským komorním orchestrem Nederlands Blaze Ensemble.

Do klasické hudby vkročila Bittová s komorním cyklem Leoše Janáčka Moravská lidová poezie v písních, který natočila se Škampovým kvartetem.

Do hudebního světa se narodila 22. července 1958 v Bruntále jako prostřední ze tří dcer Kolomana a Ludmily Bittových. Otec pocházel z jižního Slovenska a byl všestranný muzikant, maminka vyrostla na Slovácku a celý život zpívala v různých pěveckých tělesech. Hudebně nadaná je i starší sestra Ivy, Ida Kelarová.

Cesta Bittové k hudbě vedla oklikou přes herectví. V Brně vystudovala konzervatoř, přes deset let působila v divadle Husa na provázku a objevila se v několika filmech, byla například Eržikou z Balady pro banditu.

Z krátkého manželství má Bittová syna Matouše a ze vztahu s Pavlem Fajtem syna Antonína. Nějaký čas žila i se zpěvákem Richardem Müllerem, vystupovala i v dokumentu o něm s názvem Nepoznaný.

V USA našla v posledních letech zázemí v lesích poblíž New Yorku, kam přesídlila po letech strávených v Lelekovicích u Brna: "Je to v přírodě a musím říci, že je tam podstatně větší klid než v Lelekovicích, což mě opravdu těší," svěřila se jednou.

Už dlouhá léta je výraznou osobností české alternativní scény, možná i proto, že podle vlastních slov ráda zkouší všechno: "Důležité je nebát se a nacházet v muzice především samu sebe. Když má muzikant správně otevřenou duši, tak ta ho vlastně vede sama."