Jaromír Honzák Quintet: Little Things
(Animal Music)
Nenechejte se zmást názvem nového alba mezinárodně uznávaného kontrabasisty a skladatele Jaromíra Honzáka. Nejde o žádné „Věcičky", tedy cosi evokujícího skladatelské drobnosti, cvičení, hravý oddech. Ono sice album Little Things působí do jisté míry hravě (slyš třeba „flamenkově roztleskané" rytmické třásnění v The Cue), ale jaksi „hravě na nejvyšší úrovni". Kompoziční i improvizační lehkost a náladotvornost skladeb nakonec vyústí v nápady nabitý, v pravém smyslu slova oduševnělý celek.
Honzákův česko-polský kvartet doplnil při nahrávání alba na kvintet americký saxofonista Chris Cheek (hrál s Bradem Mehldauem, Paulem Motianem...) a jeho konejšivý tón dokonale zapadá do komorní nálady desky. Ovšem medaili za muzikantskou kultivovanost zaslouží všichni. Michał Tokaj za pestrobarevné klavírní zdobení i sférické elektrické piano. Lukasz Żyta za proměnu bicích v křehký, melodii dotvářející nástroj. A samozřejmě i maestro tiché kytary David Dorůžka.
ČTĚTE TAKÉ: Whitney Houston: napůl vydařený comeback
Dorůžka přidal k sedmi Honzákovým kompozicím i jednu svoji skladbu (Song For Albert) a postaral se tak o ještě větší pestrost nahrávky. Dramatickými momenty, větší expresivitou i zapojením smyčcového kvartetu PKF se z celkové lyrické nálady desky vymyká The Blues Of a String Hanging In the Wind a postará se tak o věru velkolepé finále. Album Little Things opět s naprostou samozřejmostí staví Honzákův jazz po bok toho nejlepšího, co se v žánru ve světovém měřítku děje.
John Patitucci Trio: Remembrance
(Concord Jazz/Universal Music)
Americký kontrabasista, baskytarista a skladatel John Patitucci zvolil pro novou, kompletně autorskou nahrávku zvuk očesaný na dřeň, bez výplně harmonických nástrojů. Přesto zní trio, které dotvářejí zkušení střelci Joe Lovano (saxofon) a Brian Blade (bicí), plnohodnotně a sytě. Patitucci dokáže svojí neuvěřitelně bohatou hrou vyplnit zvukový prostor, aniž byste měli pocit „děravosti". O to lépe pak vynikne filigránská práce všech zúčastněných. Strohost tria občas „narušují" pouze perkuse Rogeria Boccata a do jedné skladby pan kapelník přizval, jako již několikrát dříve, manželku, violoncellistku Sachi Patitucci.
| Doporučené koncerty | |
Oregon, 22. září, Městská knihovna, Praha, velký sál. Legendární americké seskupení, které již na přelomu 60. a 70. let prorocky propojilo komorní jazz a skupinovou improvizaci s odkazem vážné hudby a hledáním inspirace například v hudbě indické.
Vystoupí např. Manuel Mengis Gruppe 6 (Švýcarsko), Leimbgruber/Demierre/Phillips (Švýcarsko, USA), turkmensko-ruské duo Marala Yakshieva & Sergey Letov, Michel Pilz-Perry Robinson Quartet (Lucembursko, USA, Německo) či česko-americký projekt GAM-e.
Newyorský projekt ostřílených jazzmanů, jehož kořeny ovšem díky „kosmopolitnímu" saxofonistovi Talmorovi sahají i do Švýcarska, Francie a Izraele. Další ukázka umění tria basa - saxofon - bicí. |
„Nápad na projekt tria jsme dostali už před lety, když jsme s Joem a Brianem zkoušeli materiál pro album Communion. Na zkoušku tehdy nedorazil pianista a tak jsme si zahráli ve třech. Feeling byl tak úžasný, že jsem od té doby nepřestal o tomhle obsazení přemýšlet," vysvětluje Patitucci.
Album Remembrance (název odkazuje jednak na snahu vzpomenout si na onen „triový feeling", jednak na koncepci alba, věnovaného vzpomínce na přátele a muzikanty, kteří Patitucciho inspirovali) patří k dokonalým ukázkám, jak lze s úspornými prostředky vytvářet „velkou" hudbu.
Pavel J. Ryba & The Fish Men: Tour 2008(DVD+CD, Hevhetia)
Baskytarista Pavel J. Ryba proslul i mimo hranice naší republiky „exhibičním" (není míněno hanlivě), hlasitým, expresivním projevem, kořenícím v jazz-rocku a funky. A také přirozeným, plynulým přeskakováním od hybných figur k akordické hře, od sebejistého sólování k unisonům se sólovými nástroji.
Koncertní DVD, doplněné zkráceným audio sestřihem vystoupení z olomouckého Jazz Tibet Clubu, ho zachycuje ve stabilně vyrovnané, tj. brilantní hráčské formě a hlavně při spolupráci s americkým kytaristou Deanem Brownem (dělal sidemana takovým esům jako Billymu Cobhamovi, Billovi Evansovi či Marcusovi Millerovi). Nosná je pochopitelně i komunikace s dechy Petra Valáška a Milana Krajice, s naprostou samozřejmostí funguje rytmické bratrství s bubeníkem Mikolášem Nopem.
ČTĚTE TAKÉ: Coverze skladeb Semaforu vyjdou na albu
V repertoáru zaznamenaného koncertu převládaly autorské skladby, došlo ovšem i na standard For All We Know či Monkovu kompozici Straight, No Chaser. Autorským skladbám by šlo vytknout až přílišnou „chytlavost" a přímočarost. Pseudobarokní citát v Haven‘t Got It Yet hejskovsky balancuje na hraně vkusu a nevkusu. Díky líbivě melodickým háčkům jsou však skladby o to přístupnější nejen milovníkům fusion, ale třeba i rockovým a popovým posluchačům. Podstatné pro Rybu a jeho publikum je spíš to, jak dobře celé vystoupení „šlape".
Foto: animal music, universal music, hevhetia
