Téměř vyprodaný sál Paláce Akropolis včera dlouho aplaudoval legendárnímu triu Dinosaur Jr. Jedna z určujících skupin americké nezávislé hudby se před několika lety vrátila na scénu a v sobotu večer vystoupila v Praze poprvé.
Po koncertech Sonic Youth, Pixies a Mudhoney se konečně přijeli do Prahy podívat I Dinosaur Jr, poslední z hvězdného kvarteta, které formovalo alternativní rock pro osmdesátá a hlavně devadesátá léta. Stejně jako všechny zmíněné skupiny dokázali včera v Akropoli také Dinosaur Jr, že jim možná trochu řídnou (a rozhodně bělají) vlasy, ale svoje území rozhodně zadarmo nikomu nedají. Žádný ústup z pozic, žádné kompromisy, žádné slitování.
Vynikající předkapela Awesome Colour se svým sonickým rock'n'rollem dokázala že o mladou krev žánru se není třeba bát. Ale krátce po půl deváté přišel na řadu hlavní chod, vypasený tvor z druhohor. A skupina potvrdila že slova o tom, že jde o jeden z nejpovedenějších návratů za poslední dobu, určitě nejsou planá. Dinosaur Jr se v Praze představili ve vynikající formě, se skvělou comebackovou deskou Beyond za zády a s maximálním soustředěním na svou věc. Proto to neustálé ladění nástrojů mezi skladbami, proto téměř naprostá nekomunikace s publikem, proto tak dokonalý a přitom surový zvuk...
DinoJ opravdu nepotřebují nijak zvlášť publikum ohromovat řečmi o tom, jak je Praha krásné město. Stačí, když kytarista J Mascis (mimochodem ten nyní vypadá mnohem více jako Klekí-Petra než Karel Brückner kdy bude) hrábne do strun a první řady se okamžitě nervózně napnou, aby záhy po rozpoznání tématu vypukly v ohromující ovace. Ano, byl to včera takový večírek trochu pro starší a pokročilé, taková hra o poznání dávno neviděných obličejů. Ale zároveň šlo o koncert se skvělou atmosférou, nádhernými reminiscenčními tóny a gradujícím aplausem. Aby ne, Dinosaur Jr hity rozhodně nešetřili, zazněli Feel The Pain, Budge, Freak Scene a mnohé další. V přídavku došlo I kongeniální cover Just Like Heaven.
Baskytarista Barlow a J Mascis spolu patnáct let nemluvili
Dobrou náladu v sále ještě navýšilo sympaticky skromné vystupování hvězd na pódiu. Žádná laciná gesta, žádné ohromující triky, na to ostatně DinoJ nikdy moc nebyli. Jenom hudba, hlasitá a tvrdá, ale zároveň s nezapomenutelnými melodiemi. Baskytarista Lou Barlow si koncert užíval snad stejně jako kdysi na střední a J Mascis se sice netvářil nijak nadšeně, ale o to více ohromoval svou hrou. Už někdy v osmdesátých letech naučil punkery poslouchat kytarová sóla a vypadá to, že ho to dodnes nepřestalo bavit. Tihle dva se spolu více než patnáct let nemluvili, ale hraje jim to pořád výjimečně.
Z Dinosaur Jr doslova sálala energie a po necelých devadesáti minutách když dozněl poslední zkreslený tón z už dávno pohozených nástrojů, publikum se poslušně obrátilo čelem vzad a vydalo se do žižkovské noci s euforickým pocitem výjimečnosti. Takových koncertů už mnoho nebývá a velmi zvláštní je, že téměř vždy to mají na svědomí podobně staří mazáci jako Dinosaur Jr...
Foto: fatpossum.com
