Patří mezi nejvýznamnější současné české dirigenty a také ve světě je uznávaný. Svým působením v čele České filharmonie navázal v roce 2003 letos jednasedmdesátiletý dirigent Zdeněk Mácal na práci, kterou u předních zdejších orchestrů započal ještě před svým odchodem do exilu v roce 1968.
Šéfdirigent České filharmonie Zdeněk Mácal v sobotu oznámil členům orchestru, že ve své funkci končí. Podle jeho mluvčího Sobotky byly příčinou jeho kroku zřejmě negativní novinové kritiky, jiné zdroje hovoří o kompetenčních sporech s vedením filharmonie. Zatím není jasné, zda se Mácalovo rozhodnutí vztahuje i na veškerou spolupráci s orchestrem.
Jednasedmdesátiletý Mácal, který žil od roku 1968 v exilu, stojí v čele České filharmonie od roku 2003.
"Pan šéfdirigent Mácal oznámil orchestru po zkoušce ukončení svého úřadu," uvedl Sobotka. Mácal orchestr o svém záměru informoval v rakouském Grafeneggu, kde se filharmonie zúčastnila hudebního festivalu pod širým nebem.
"Pan šéfdirigent bude jednat s panem ředitelem (Václavem) Riedlbauchem o naplnění smlouvy," konstatoval Sobotka. Zda Mácal povede filharmonii na dalších koncertech, je podle Sobotky nejisté. "To právě nevíme, ale mělo by dojít k naplnění závazků, které jsou podepsané," míní Sobotka.
Mácalova smlouva šéfdirigenta je platná do příštího roku. Dirigent dříve uváděl, že s filharmonií hodlá i poté spolupracovat jako host. "Vedle toho jsou také různá angažmá a účast na festivalech, a na ně se podepisují separátní smlouvy," uvedl Sobotka.
Podle Sobotkova názoru Mácala k rozhodnutí zřejmě vedly negativní novinové kritiky z poslední doby. "Provedení ... nepůsobilo dojmem zvláštní propracovanosti ani výrazného pojetí a skladba se rozpadala na sérii nesouvislých epizod," zhodnotil například výkon filharmonie na úvodním koncertě její právě započaté sezony minulý týden recenzent Lidových novin. Koncert v něm prý zanechal "rozpačitý dojem" a doporučil dirigentovi skladbu nastudovat "výrazně lépe".
Podle internetového serveru iDnes však skutečným důvodem Mácalova odchodu mohou být kompetenční spory s vedením orchestru, především právě s ředitelem Riedlbauchem.
Mácalův odchod z filharmonie přitom ještě nemusí být definitivní. "Zatím bych z toho nedělal velkou aféru. Pan šéfdirigent je velmi impulzivní člověk, takže si myslím, že se všechno ještě může obrátit jinak," řekl ČTK jeden z členů orchestru, který si nepřál být jmenován.
"Je to velmi neobvyklé," zhodnotil Mácalův krok na dotaz ČTK šéfredaktor časopisu Harmonie Luboš Stehlík. Překvapilo ho zejména načasování Mácalova rozhodnutí. Odchody předních dirigentů se při jejich vytížení totiž plánují dlouho dopředu. Pokud by Mácal již skutečně s filharmonií nechtěl vystupovat, znamenalo by to pro orchestr vážný problém.
"I když náš první orchestr nepatří mezi světovou špičku už dávno, přesto je to orchestr vysoké úrovně a nemůže si dovolit angažovat na tento post vysloveně druhořadého dirigenta. Takovéto věci se většinou řeší několik let, pochybuji, že by byl nějaký dirigent volný," dodal Stehlík.
Mácal je absolventem brněnské konzervatoře a JAMU. Po emigraci působil nejprve v Nizozemsku a Švýcarsku, do Spojených států natrvalo přesídlil v roce 1982. Dosud řídil více než 150 orchestrů po celém světě. Mácal je zastáncem pečlivé práce s orchestrem, kterou podle něj razily české dirigentské veličiny jako Václav Talich, Karel Šejna či Karel Ančerl, na něž navazuje.
Ilustrační foto: Karel Šanda
