Znovu na pódiu
"Divadla bychom nezaplatili," říká před turné Jana Kirschner
20.11.2010 13:00 Rozhovor
V úterý 23. listopadu startuje společné turné slovenské zpěvačky Jany Kirschner a českého písničkáře Tomáše Kluse. Na koncertech budou vystupovat každý zvlášť, ale zazpívají si i společně píseň Miluješ - Nemiluješ. Jana Kirschner poprvé u nás koncertně představí skladby ze svého velmi dobře přijatého letošního alba Krajina rovina. O něm, chystaných koncertech i začátku své nové životní etapy promluvila i v rozhovoru pro TÝDEN.
Na jaře jste vydala album Krajina - rovina, které se obsahem dá označit za až "antikomerční" a které sklidilo velmi příznivou kritickou odezvu. Jak se prodává?
Myslím, že velmi dobře.
Asi nejen mě ale zaskočilo progresivním zvukem a množstvím experimentů. Nebála jste se, že ho rádia odmítnou a nebudou ho hrát?
V tom je právě velký rozdíl mezi českou a slovenskou scénou, hlavně tou „populární". Ve slovenských rádiích se podobná hudba dá stále hrát, a také když se tam objevil první singl, byl hraný opravdu často a byl úspěšný. V Čechách naopak u dramaturgů téměř nezarezonoval. Ale i když se ta deska v Čechách prakticky nehrála, přesto se prodávala dobře. Takže firma i přes obavy, které měla, když do toho šla, je prý velmi spokojená.
O rozdílu mezi slovenskou scénou, která mnohem víc akceptuje a podporuje současnou hudbu, a českou, která je pověstná konzervativností a odporem rádiových dramaturgů k čemukoliv primárně nepodbízivému, se hovoří už léta. Jak vy ho vnímáte jako interpret, který zná dobře poměry a specifika obou scén?
Ona ta česká tvorba určitě je taková specifická a do sebe uzavřená. Ale to do jisté míry platí i o té slovenské, takže v tom to nebude. Spíš hraje roli to, že v Česku opravdu nemalým způsobem určují směr právě ta komerční rádia. A ten směr je z mého pohledu katastrofální. To, co česká rádia hrají, je třeba pro mě v podstatě neposlouchatelné. Ale bohužel to má vliv i na to, že také kvalita slovenských rádií šla dolů.
V čem?
On se celý svět komercionalizuje, ale byla doba, tak před deseti lety, kdy se ve slovenských rádiích hodně hrál Richard Müller, IMT Smile, Horkýže slíže, Katka Knechtová... Ta hudba zkrátka byla čerstvá a svěží. Dnes mám pocit, že se hraje mnohem více zahraniční hudby, a to takové, o které se zrovna nedá říci, že by byla kvalitní. Já tomu říkám "hudba pro děti". A tím, že neexistuje protipól, alternativní rádia, která sice jsou, ale je jich zoufale málo, tak nabídka není vybalancovaná. Tím pádem se ke kvalitní hudbě dostávají jen ti, kteří se k ní opravdu dostat chtějí a jsou ochotni věnovat tomu hledání čas. Což sice není nic nemožného, ale stále mám pocit, že když lidé tu kvalitní hudbu chtějí, měli by ji přirozeně dostat.
A není to důsledek úpadku hudebního průmyslu?
Situace vůbec není nějak katastrofální. Nebo vlastně je - ale ne pro hudbu, nýbrž pro ty velké firmy. Lidé nekupují desky a nyní také přestává fungovat ta klasická cesta k posluchačům přes rádia. Desky se nejvíc prodávají na turné a i interpreti dnes vydělávají více peněz za koncerty než za desky.
I vy vyrážíte aktuálně na turné, pro mnohé možná překvapivě společně s Tomášem Klusem. Jak k tomu spojení došlo?
Já se dlouhá léta přátelím s Martinem Červinkou, který pracoval pro Universal a pak pro Sony, který krom toho, že pracuje ve vydavatelství, je i sám muzikant a vždycky, když jsem si s něčím nevěděla rady, tak mi uměl dobře poradit. A jednou jsem měla koncert v Lucerně a on mi tam navrhl jako hosta Tomáše. Já jsem tehdy naprosto netušila, o koho jde, ale líbila se mi ta myšlenka podpořit někoho mladého. A když jsem ho pak viděla osobně: on je takové nevybouřené dítě, na podiu je až naturální, ta jeho nezkaženost je strašně příjemná. Takže tehdy se mi v Lucerně to, jak hraje, hodně líbilo. Moje nová deska je už ale tomu dost vzdálená. On je víc folkový, zatímco já teď taková akusticko-elektronická. Takže to možná bude zajímavý kontrast. Doufám, že příjemný.
Myslíte, že osloví i vaše posluchače?
Myslím, že to tak klidně může fungovat. Ale to všechno ukáže až čas.
Vaše deska mi místy hodně připomínala soundtrack, automaticky mi u ní naskakovaly různé obrazy. Zní hodně poeticky, je snadné si ji představit třeba jako doprovod k filmu ve stylu české nové vlny z konce šedesátých let. Nevyužijete toho nějak na koncertech?
Pro mě ty obrazy byly při nahrávání velmi důležité a měla jsem i velké plány ohledně toho ztvárnění na koncertech. Ale bohužel je vše otázka peněz. Ovšem kdyby se mi podařilo nějak vyřešit tu vizualizaci, o kterou si ta deska přímo říká, tak by to bylo skvělé.
Jak vůbec budou ty skladby znít v koncertním provedení? Přece jen je v nich hodně elektroniky...
Funguje to krásně. V létě jsme byli na festivalu Pohoda, kde jsme to poprvé zahráli, tak jak by to mělo vypadat, a já jsem už najednou poprvé nebyla jen zpěvačka, ale pouštěla jsem i různé přídavné vokály a samplované smyčky a byl to úplně jiný zážitek. Na to, že jsem v tom byla úplný nováček, to dopadlo dobře a myslím, že i lidé, kteří byli z minulosti u mne navyklí na tu dřívější popovější podobu, reagovali fantasticky. Není to už tak spontánní, lidé na pódiu - a to i já - musejí být mnohem disciplinovanější, protože spousta věcí je tam naprogramovaných. Je to pro nás nový přístup.
Řešili jste nějak místa, kde budete hrát?
Já jsem nejprve kvůli tomu pojetí desky měla pocit, že by to měly být divadelní prostory, ta idea byla o spojení akustické hudby s elektronikou, takže starého s novým, čili jsem si říkala, že by pro to byly ty prostory nejlepší. Ale samozřejmě pronájem divadel je finančně velmi náročný. A jak jsme to tak počítali a zjistili, že i kapacita těch divadel není příliš velká, tak jsme nakonec našli jiné prostory, kde si myslíme, že by to také mohlo fungovat. Jsou to většinou takové "hezčí sály".
Jak bude turné tedy probíhat?
Začínáme 23. listopadu v Plzni a vše potrvá až do 7. prosince, kdy hrajeme v Bratislavě. Následovat mělo slovenské turné, ale na poslední chvíli nám odřekl velký sponzor, který se rozhodl podpořit jednoho momentálně dost známého DJe, a protože na Slovensku se mělo hrát v menších prostorách než v Čechách, tak na to turné dojde až někdy později.
Když jsem si o vás hledal na internetu články z poslední doby, vyvalilo se na mě hned několik zpráv o tom, že očekáváte miminko. Chápu to tedy správně, že je to turné zároveň i možnost vidět vás na delší dobu naposledy na koncertě?
Je to především velká změna. Na turné vyrážím v šestém měsíci a vlastně ještě teď (rozhovor probíhal v říjnu - pozn. red.) nevím, zda to všechno zvládnu. Od šestnácti let jsem žila sama za sebe, nahrávala jsem desky, dělala koncerty a vlastně si i dělala, co se mi chtělo. Takže ta budoucnost je velká neznámá. Zároveň mám obavy, ale zároveň se i velmi těším. Bude to každopádně opravdu "rokenrol".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.