Když se pánové David Prowse a Brian King rozhodovali, jak pojmenují svou kapelu, měli každý po jednom dobrém nápadu: „Japanese Scream" a „Pleasure Droids". Křížení obou těchto variant dalo život pozoruhodné noise-popové formaci Japandroids. A jejich hudba? Ta se dá popsat dvěma zbývajícími termíny: scream and pleasure.
Svérázná noise-rocková scéna, zakládající si mj. na maximálně syrovém, neopracovaném zvuku („no-fi"), má své hrdiny i únavné epigony. Stále ještě početnější první kategorii, do níž lze řadit kapely No Age, Times New Viking nebo The Hospitals, nyní posiluje kanadské garážové duo Japandroids, které se však nebojí přiblížit svůj zvuk popovým břehům. Jejich potenciálně iritující mladická neohroženost, nedostatek sebereflexe a monotematičnost (od úvodní The Boys Are Leaving Town po závěrečnou I Quit Girls) se na prvotině Post-Nothing díky talentu a nasazení obou muzikantů přetavují na další z kvalit.
Vypjatá energičnost nahrávky, na níž se bez větších uměleckých ambicí potkávají kytarové zdi Briana Kinga s frenetickými rytmy Davida Prowseho, působí směle, a přitom na hony vzdáleně rockové nanicovatosti. Punkový entuziasmus (halekavý zpěv) se dobře doplňuje s emotivními rify místy až shoegazového ražení (Crazy Forever), vokální i instrumentální záchvaty adekvátně umocňují hymnický potenciál skladeb.
Euforická dvojice z Vancouveru na svém povedeném debutu (vydávají labely Unfamiliar a Polyvinyl) prezentuje píseň jako festival na sebe navazujících vrcholů: duševní propady z civilizačního úpadku a vzrůstajícího globálního ohrožení pak náhle mizí pod přívalem svěží hudební lehkomyslnosti.
Ukázky z alba Post-Nothing poslouchejte ZDE.
Tip týdne:
Neil Young: The Archives Vol. 1 (Reprise)
Osmidiskový (v luxusní DVD edici dokonce desetidiskový) komplet shromažďuje vydanou i nevydanou tvorbu slavného písničkáře z období let 1963-1972. Půvabný booklet, lepší zvuková kvalita, video stopa, archivní rozhlasová interview a fotky, limitované verze obalů některých alb: impozantní materiál, určený nejen „youngovským" fanatikům. Začněte šetřit - tenhle sumář zachycuje pouhou čtvrtinu veškeré mistrovy tvorby.
Zklamání týdne:
Iggy Pop: Préliminaires (Astralwerks)
Punk-rocková legenda recituje Préverta ve francouzštině, zpívá balady za doprovodu saxofonu či klarinetu a místo kytar nechává znít lehce rozbředlou elektronickou hmotu. Iggy Pop a europopový chill-out? Ano! Dá se to poslouchat? Moc ne.
Foto: Unfamiliar