Britský, dnes už třiašedesátiletý zpěvák, ověnčený šlechtickým titulem a pověstí gay aktivisty, se po pěti letech znovu zavítal do Prahy. Přivezl si tentokrát s sebou doprovodnou kapelu, soudně omezil repertoár posledních let na minimum a atmosféru ve zcela vyprodané hale proměnil v retro večírek.
Koncert, na který se dostat, znamenalo, jak už je v O2 Aréně bohužel nepříjemným pravidlem, absolvování fronty v řádech desítek minut, začal před čtvrt na devět. Protože si zpěvák s sebou nepřivezl žádnou předkapelu, mnozí tak ne vlastní vinou začátek nestihli. Už ale dav před halou dával tušit, že bude tentokrát leccos jinak.
Najít v publiku někoho pod třicet bylo spíš náhodou a základ návštěvníků se pohyboval někde okolo padesátky. A tak když i fanoušci melodie poznávali, docházelo na nemalý, ale přece jen obyčejně nadšený aplaus, žádné hysterické výlevy i fanatické šílenství. Lidé se přišli pobavit a zavzpomínat si, a přesně to většina z nich dostala. Vidět v davu zcela spokojené výrazy pohupujících se "mamin" či občas i tančící přitulené dvojice, zamilovaně se tvářící, ačkoliv je víc než pravděpodobné, že spolu nejsou jen rok či dva, nebylo vůbec výjimečné.
OBRAZEM: Elton John po pěti letech v Praze, vyprodáno
Elton John v doprovodu pětičlenné kapely znamenal, že ubylo obvyklých, jak med se táhnoucích přeslazených balad, kapela místy celkem až překvapivě šlapala, i když někde bylo patrné, že to nadšení v tvářích muzikantů není úplně upřímné a nemalou roli hraje solidní řemeslo a profesionalita. Onu schopnost namíchat vyvážený koktejl z popových melodií, přidat něco boogie-woogie, probudit v sobě zbytky rockera, vrátit posluchače někam do první poloviny sedmdesátých let, nikoho neurazit ani neunudit, a nastolit atmosféru, ve které většinu posluchačů ani nenapadne, že se stali součástí večírku pro starší a pokročilé, to prostě Elton stále umí.
Dost často se tak estrádně rytmicky tleskalo, ale kapela si zároveň z profesionality občas "odskočila" k regulérnímu jamování a některé písně natáhla třeba na osm minut a to tak, že publikum se nejen nenudilo, ale občas i potleskem v rámci písně ocenilo jednotlivá sóla.
Elton John s kapelou nabídli ke vzpomínání více než dvacet písní, ve kterých nechyběly žádné důležité hity. Došlo dokonce i zpěvákovu nejprodávanější píseň, Candle In The Wind, kterou prý často natruc vůbec nehraje, ovšem nepřekvapivě v původní verzi a nikoliv té upravené, která zazněla na pohřbu princezny Diany. Občas se koketovalo s umírněným rockem i blues, při baladických pasážích se ovšem i starší posluchači nelišili od svých potomků - někdejší v této chvíli zažehnuté zapalovače už i u nich nahradily svítící mobilní telefony.
V závěru se patnácti tisícům diváků dostalo i zásadní skladby Crocodile Rock a v přídavku došlo i na úplně první hit Your Song. Elton John je zkrátka profesionál - nejenže mu to i po letech stále slušně zpívá, ale i přesně ví, co od něj návštěvníci koncertu chtějí. V Praze to dostali mírou vrchovatou.
Foto: Karel Šanda