Na dvou samostatných kompaktních discích vycházejí v těchto dnech tři zásadní alba jazzového klavíristy Emila Viklického. Sólový debut V Holomóci městě, natočený v roce 1977, nyní jako bonus doplňuje Suita pro klavír č. 2. Druhý disk Okno & Dveře shrnuje všechny nahrávky, které Viklický pořídil v červnu 1979 s americkými spoluhráči Billem Frisellem, Kermitem Driscollem a Vintonem Johnsonem.
Nahrávky s americkými hudebníky původně tvořily samostatné album Okno a první polovinu desky Dveře. "Že je moje hudba příkladem propojení či fúze jazzu, lidové hudby i klasiky, tak o tom jsem tenkrát nepřemýšlel. Chtěl jsem natočit muziku, jakou cítím, jaká mě zajímala, o které jsem byl přesvědčen, že je dobrá. A myslím si, že je dodnes svěží," uvedl k novému vydání svých nahrávek Viklický.
Viklický začal hrát jazz v polovině šedesátých let jako student olomouckého gymnázia. Výrazněji na sebe upozornil roku 1974, kdy se přidal k SHQ Karla Velebného a nedlouho nato se souběžně stal členem jazzrockové skupiny Energit. Významným milníkem v jeho tvorbě bylo album V Holomóci městě, odrážející melodiku moravských lidových písní. Vedle renomovaných jazzmanů (kytarista Luboš Andršt, kontrabasista František Uhlíř, bubeník Milan Vitoch) na albu hraje i houslista Jan Beránek, člen brněnské Státní filharmonie.
Na podzim 1977 odjel Emil Viklický na roční studijní pobyt na Berklee College of Music v Bostonu. Navázal zde mnoho muzikantských kontaktů, které pak zúročil ve spolupráci s Frisellem, Driscollem a Johnsonem. "V Berklee College jsem si uvědomil, že když chce člověk něčeho dosáhnout, musí na tom tvrdě pracovat. V muzice to znamená cvičit, psát, vystupovat. Doma bylo tehdy zvykem o nic se nestarat, přežívat, každá iniciativa byla hned potlačena. Americká zkušenost je velmi cenná: člověk se musí přičinit sám. A to platí stále," sdělil Viklický.
Pianista a skladatel Viklický je jednou z nejvýraznějších postav tuzemské hudební scény, která přesáhla hranice jazzu. Vedle nahrávek s předními světovými jazzmany a snah o fúzi folkloru s jazzem se věnuje také soudobé hudbě a složil i operu Faidra. V 80. letech se hodně věnoval mezinárodním spolupracím, s Joe Newmanem na album Midgets, ale především se skandinávskými muzikanty.
