Rozhovor TÝDNE
Emir Kusturica: Nejlepší doba? Sedmdesátá léta v Praze
01.11.2016 05:05 Původní zpráva
Sarajevský rodák Emir Kusturica není jen slavným filmovým režisérem a hudebníkem, ale i spisovatelem. V Praze minulý týden představil svou knihu povídek Cizinec v manželství. Pověsti, že rozhovory s ním balancují na hraně nemožného, rozhodně nelhaly.
Původně jsme se měli sejít ve středu večer v balkánské restauraci v centru Prahy, kde se Kusturica setkal s přáteli a novináři. Na delší povídání se mnou se ale cítil unavený. Prý snad ve čtvrtek dopoledne u něj v hotelu, dozvěděl jsem se na místě. Druhý den v daný čas jsem připraven, ale režisér nikde. Majitel "včerejší" restaurace a režisérův osobní pilot spolu popíjejí černou kávu a krčí rameny. Pilot ukazuje na hodinky a lámanou angličtinou vysvětluje jakýsi komplikovaný časový plán, majitel rovnou říká, že žádný rozhovor nebude. "Ale můžeš tu čekat, mně je to jedno." Po hodině a půl se slavný Srb objevuje "s očima na půl žerdi" a překvapivě souhlasí, že si popovídáme v taxíku cestou na letiště. Vyrážíme z Haštalské a pomalu projíždíme kolem kolejí FAMU v Hradební ulici.
Když jste v sedmdesátých letech studoval v Praze, ty koleje už tu stály. Nebydlel jste právě tady?
Ano. Byla tam vedoucí, která mě strašně neměla ráda, myslel jsem, že kvůli ní nedostuduju. Ale zároveň jsem tam potkal skvělé kamarády a zažil nezapomenutelnou atmosféru. Československo bylo tehdy okupované, ale ta doba byla stejně nějak produktivní. Studoval jsem se zajímavými lidmi, vnímali jsme, co se kolem nás děje, chodili jsme do divadla, četli samizdat - Hrabal! -, literatura se doplňovala s filmem... Škola musí inspirovat a to se FAMU dařilo. A sedmdesátá léta byla nejlepší na světě. V Čechách tohle tvrzení není tak populární, protože u vás byli Rusové, ale ve světě šlo o léta naděje, léta bohatá a vášnivá. Dnes žijeme komfortněji, ale konzumně. Máme všechno, ale nemáme na to chuť.
Rád vzpomínáte, jak vás na FAMU učil Otakar Vávra. Čím vás ovlivnil?
Dal mi filmové oči. Vším, co nás učil, směřoval k tomu, abychom se uměli vyjadřovat kamerou. Byl velmi konkrétní: nechtěl od nás nimrání se v jiných filmech, ale řemeslnou dovednost. Taky nám vykládal dějiny umění od starověkého Egypta po současnost, jak se jednotlivé obory vyvíjely. To mi pomáhá vnímat umění v historickém kontextu. Vávra nám odkrýval zákony umění, od Vláčila jsme si brali výtvarné nadšení, Kundera by bez tlaku od komunistů nepsal tak dobře... Třeba v americké kultuře dnes už nic takového není, z literatury za něco stojí snad jen Jonathan Franzen. Kultura je přitom to nejdůležitější, co člověk dělá.
* Nakolik je Kusturicova nejnovější kniha Cizinec v manželství autobiografická?
* Jak se mu podařilo hned do svého zaoceánského debutu Arizona Dream obsadit herce jako Johnny Depp nebo Faye Dunawayová?
* Co se mu nelíbí na Spojených státech?
* Proč je důležitý magický realismus?
* Jak se staví k tomu, že byl obviňován z prosrbské propagandy a nacionalismu?
CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.