Fiktivní folklor, Xindlův sexy manuál a <span>joint hudby</span>

Česká hudební scéna nedisponuje mnoha jmény, která by přicházela s muzikou originální, osobní, promyšlenou a chytlavou zároveň. Třebechovické elektro-akustické duo Dva a svérázný mladý písničkář Xindl X ovšem představují důrazné výjimky z pravidla.

V chalupě U čerta v opuštěné podještědské vsi Padouchov musela během léta panovat náramně tvůrčí atmosféra. Právě tam si Bára a Jan Kratochvílovi neboli DVA pozvali vyhledávaného berlínského producenta jménem Jayrope, a mezi chuťovou stimulací topinkami, kozím mlékem a segedínským gulášem společně natočili znamenité album Fonók, které se podobá všemu a ničemu, co jste kdy slyšeli.

Když je esperantem hudba

Stejně jako jsou na této desce mnohé známé jazykové skupiny semlety v jedno novodobé esperanto, tak i hudební styly připomínají křížence, jehož končetiny a srst jsou nám povědomé, a přece jej nepoznáváme. Plodem etnografických výprav mladé dvojice do vlastní imaginace jsou proto skladby, vstřebávající vlivy tanga, kabaretu, valčíků, soudobé vlny takzvaného freak-folku, ale i world music, klasického popu nebo cirkusového šramlu.

DVA jsou typickým příkladem toho, že invence v rámci stylu DIY (udělej si sám), dobrovolně přijaté zvukové mantinely a účelně pojatá nahrávací strategie se v časech neomezených softwarových možností vyplácí. Název Fonók v maďarštině označuje „přadleny", pro DVA to ovšem v jejich jazyku znamená „zvuky" a tato generalizace jejich titulu svědčí. Osobní, řekněme domácká rovina alba  totiž dobře koresponduje s chutí vyrábět harmonie a rytmy nejen skrze nástroje (vedle Janovy kytary dominuje hlavně Bářin klarinet a saxofon) nebo to, co je po zrovna ruce (dětské piánko, melodica, hračky), ale také pomocí vlastního těla.

DVA, kteří se dali dohromady před (jak jinak) dvěma lety v Třebechovicích pod Orebem, umí být doma všude. Před časem vyrazili na svatební cestu do Litvy a Lotyšska starou škodovkou 120, což prý zásadně ovlivnilo jejich hudební směřování. „Úplně nejlepší bylo sedět dvě hodiny na ulici a poslouchat jazyk, kterému jsme nerozuměli", říkají Kratochvílovi. Vám se nyní naskýtá podobně svěží možnost: naslouchat tři čtvrtě hodiny abstraktní mozaice slov a zvuků, jejíž kvality jako by se rodily bez námahy a s radostným vědomím, že některé věci lze k výjimečnému účinku ovládnout třebas jen zčásti.

Rozleptávání banalit

To přednosti Ondřeje Ládka, letošního objevu na tuzemské folkové scéně, který si říká zvukomalebně Xindl X, leží zase v trochu jiné oblasti. Osobitý písničkář, fúzující folkové postupy drnkalů z Porty s jazzovými finesami a naléhavý zpěv s rychlým rapovým frázováním, vydal na konci září své debutové album Návod ke čtení manuálu, jehož ohlas odpovídá vložené invenci.Absolvent katedry scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU, který je podepsán pod pozoruhodným scénářem k filmu Restart a pod několika méně pozoruhodnými epizodami sitcomu Comeback, bývá pro svůj styl a mix intelektuálních odkazů a vulgarit titulován různě. Raper s kytarou, pornofolkař, hip-hopový bluesman. Mě osobně vytanula při poslechu jeho hudebně poněkud nevzrušivých, ale co do textů velmi stimulujících písní charakteristika, kterou se občas pyšnil dekadentní šílenec Samír Hauser aka Bruno Ferrari: testosteronový prorok.

Jsou to všechno sice chytlavé definice, všechny ale říkají jen půlku pravdy. To nejlepší na Xindlovi X je, jak zábavně a přitom znepokojivě svou tvorbou vzdoruje banalitě. Což se dá do značné míry říct i o jeho pravidelných koncertních partnerech; nejchytřejším buranovi na světě Xavieru Baumaxovi (fascinace hláskou -x- je zřejmě emblémem nadaných českých písničkářů) a „hard-folkovém" triu Jananas.

Xindl X: Anděl (živě na ČT24)

Paradoxní obraty a inteligentní rýmy nejen popisují, ale hlavně vystihují tíži každodennosti i vlastního ega, a zároveň - až na pár výjimek - nepůsobí přepjatě nebo všedně. Přičteme-li k tomu fakt, že většina Ládkových textů má v sobě nezanedbatelný počet sexuálně explicitních, ovšem nikoli prvoplánových narážek, je jasné, že máme co dočinění s talentem zřídka vídaným. Xindlova schopnost netriviální sebereflexe a jeho dar rozleptávat pomocí syrových, a přece poetických sdělení převládající chandru českého písničkářství, si rozhodně zaslouží pozornost.