Česká filharmonie (ČF), jejíž první koncert se konal 4. ledna 1896 v Rudolfinu za řízení Antonína Dvořáka, stála u historických událostí dějin Československa. Osmadvacátého října 1918 zkoušela symfonickou báseň Josefa Suka Zrání, která měla mít o dva dny později světovou premiéru. Premiéra se 30. října konala, přestože také filharmonici vyrazili do ulic. ČF sehrála důležitou roli za německé okupace, na konci 60. let v době sebeupálení Jana Palacha i v období listopadové revoluce v roce 1989.
"V době okupace byla filharmonie spojujícím momentem. Máme díky zahraničnímu rozhlasu k dispozici dva koncerty z Národního divadla, kde v červnu 1939 zahrála Česká filharmonie Smetanovu Mou vlast a Dvořákovy Slovanské tance a publikum na konci spontánně zpívalo českou hymnu," řekl generální ředitel ČF David Mareček.
V dubnu 1969 zařadila ČF na program mimořádný koncert s Dvořákovým Stabat Mater. Při ročním výročí Palachova činu, kdy se již taková akce uskutečnit nemohla, se podařilo dramaturgovi Ivanu Medkovi propašovat do programu oratorium Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici, které dirigoval Václav Neumann. Ten stál v čele ČF, která v říjnu 1989 kvůli pronásledování signatářů Několika vět odmítla nahrávat pro tehdejší Československý rozhlas a televizi.
Vltava Bedřicha Smetany v podání zesnulého Jiřího Bělohlávka
ČF se stala jednou z prvních institucí, která se přihlásila k sametové revoluci. Dne 23. listopadu 1989 pozvala stávkující studenty do Smetanovy síně Obecního domu, kde pod taktovkou Libora Peška zazněla Má vlast. Následoval koncert pro Občanské fórum, na kterém 14. prosince 1989 hráli filharmonici Beethovenovu Devátou symfonii nebo koncert 9. června 1990 na Staroměstském náměstí ke dni prvních svobodných voleb.
Když byl 29. prosince 1989 Václav Havel zvolen československým prezidentem, hrál mu orchestr ve svatovítské katedrále jako součást slavnostní mše Dvořákovo Te Deum, dirigoval Libor Pešek. Spojení ČF s Havlem se symbolicky uzavřelo na státním pohřbu posledního československého a prvního českého prezidenta 23. prosince 2011 v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Při něm ČF a Pražský filharmonický sbor pod vedením šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka provedly Dvořákovo Rekviem.
Američan ruského původu
Určité "rebelství" ČF se projevilo ve vypjatých okamžicích její polistopadové historie. Například když se stal německý dirigent Gerd Albrecht v letech 1993 až 1996 prvním cizincem v jejím čele, provázely jeho působení problémy v komunikaci s orchestrem. V roce 2010 Umělecká rada ČF vyzvala tehdejšího ředitele orchestru Václava Kasíka k rezignaci. Důvodem byl nesouhlas s postupem ministra kultury Václava Riedlbaucha při jeho jmenování, který označila za nestandardní a nepřijatelný. Proti jmenování Kasíka bez výběrového řízení protestovali hudebníci ČF na schodech pražského Rudolfina. Kasík nakonec rezignoval.
Současný nastupující šéfdirigent ČF Semjon Byčkov s orchestrem žádný problém nemá. "Každý ze sto dvaceti tří hudebníků České filharmonie je osobností, liší se od druhých, má jiný vkus. To je normální, důležité je najít harmonii v atmosféře, aby byly různé idejemi, ale v jednom směru. Kdybych takovou atmosféru necítil, nikdy bych se šéfem českých filharmoniků nestal," prohlásil americký umělec ruského původu.
