Festival Stimul každoročně nabízí zajímavá hudební sousta. Tento rok bude hlavním lákadlem v Berlíně usazená provokatérka Peaches, která vystoupí v sobotu 3. října od 20 hodin v pražském Divadle Archa.
Kanaďanka Peaches, vlastním jménem Merrill Nisker, je už několik let nejvyhraněnější osobností elektro scény, vedle níž vypadají ostatní dívčí formace (Chics On Speed nebo Le Tigre) jako rozdováděné školačky.
ČTĚTE TAKÉ: Němečtí Irie Révoltés přivážejí hudební rebelii
Peaches je přehnaně egocentrická, přehnaně radikální a především přehnaně sexuálně dráždivá. Nemá žádný koncept, ale přesto je z její hudby cítit jasný názor. Je stále stejně svěží, trhlá a nekompromisní jako v dobách, kdy skončila s kariérou učitelky divadla pro děti a filmovala montrealské tunely.
Oblíbená hra: matení publika
Před devíti lety nebyla Peaches víc než country performance k jejím podivínským filmům. Dnes vydává čtvrté album I Feel Scream (předchází mu alba The Teaches of Peaches, 2000, Fatherfucker, 2003, Impeach My Bush, 2006), její otisk na albu i koncertech si žádal Iggy Pop (cover Skull Ring), Björk i Pink a na turné ji doprovázejí takové hudební ikony jako bubenice Samantha Maloney a kytaristka Radio Sloan (ex-Hole, Courtney Love band), které se účastnily koncertů k albu Impeach My Bush.
ČTĚTE TAKÉ: Imogen Heap čaruje se zvuky v eliptickém domě
Všechna alba Peaches vyvolala velkou kontroverzi, která ovšem pokaždé vyzněla v její prospěch. Peaches si zahrává s genderovými rolemi a mate publikum svým hermafroditním zevnějškem. Image si mění dle libosti a její emancipovaná stylizace se pohybuje na hranici sebeironie. Někdy působí jako silná domina, jindy si přilepí knír anebo rajtuje během koncertu na penisu. Peaches nelze jednoduše zaškatulkovat jako naštvanou feministku. Pouze vidí svět skrz sexuální role, jejichž determinace se v rámci sociálního systému promítá do moci, politiky a do fungování světa obecně.
Síla a přesvědčivost
Sexuální provokace a genderová témata se u Peaches objevují i v textech. I když jsou většinou velmi radikální, nechybí v nich velká dávka humoru, lehkosti a nadhledu a zároveň z nich přímo sálá pocit vlastní síly a přesvědčení.
Na koncertě Peaches občas nevíte, jestli se jedná o striptýz, rokenrolovou show nebo hromadnou psychoterapii, při které se dav vykřičí ze svých frustrací. Poznávacím znamením zůstává zpěvaččin silně expresivní vokál, který v průběhu koncertu jede neustále naplno do podkladů progresivního elektra, které se hudebníci nebojí dráždit drsnými kytarovými sóly.
Ke spolupráci na svém nejnovějším albu I Feel Scream, které vyšlo letos v květnu, si pozvala například Soulwax nebo Digitalism. Zatím to vypadá, že tato deska je slabším článkem její hudební kariéry. Přiklonila se na ní k soulu 70. let a romantickému synth popu, který často působí až kýčovitě. Také její současná stylizace do enigmatické, mondénní dámy je lehce neuvěřitelná. Nechme se ale překvapit jejím dnešním koncertem.
Foto: www.peachesrocks.com
