Belgický šansoniér, skladatel, básník, herec a režisér Jacques Brel, který zemřel 9. října 1978, je dobře známý i v ČR díky citlivé interpretaci Hany Hegerové. Jeho uhrančivý zpěv klene silné melodie, jeho lyrické až ironické texty bývají vydávány jako básně.
Le moribond, Les Bonbons, Madelaine, Fernand, Ne me quitte pas (Lásko prokletá) či krutý výsměch měšťáctví Les bourgeois. To jsou nejslavnější Brelovy songy, které vyprávějí o osamělosti, utkvělé myšlence na smrt, o pomíjivosti času.
Muž s výraznýma očima, vysokým čelem a velkými ústy s nápadnými zuby pocházel z belgického Schaarbeeku. Mohl zdědit rodinnou továrnu, věnoval se ale kariéře zpěváka a skladatele. Z rodného města odešel v 50. letech do Paříže. První velký úspěch přišel roku 1957 s písní Quand on n'a que l'amour. Od té doby byly jeho písně stále populárnější, stejně jako jejich autor.
S koncertním vystupováním se Brel rozloučil roku 1966 v pařížské Olympii. Natáčel filmy a cestoval. V roce 1974 u něj lékaři zjistili rakovinu plic. Usadil se na souostroví Markézy ve Francouzské Polynésii a na podzim 1977 po jedenáctileté odmlce vydal poslední album. Zemřel ve Francii, pohřben je ale na Markézách, jen několik metrů od malíře Paula Gauguina.
