Na zpěváka Jiřího Schelingera si do pražské Retro Music Hall přijdou 13. března zavzpomínat jeho tehdejší spoluhráči, příznivci a kamarádi i rodinní příslušníci. Vystoupí skupina Kranz J. S. Revival, Petr Kolář, Aleš Brichtu nebo Helena Maršálková, která se Schelingerem nazpívala dva duety. Nezaměnitelný zpěvák by se dožil 65 let a od jeho smrti 13. dubna uplyne 30 let.
"Protože znám revivalovou skupinu Kranz, která stojí za koncertní poctou Jiřímu Schelingerovi, předpokládám, že by mělo jít o důstojnou vzpomínku na tohoto nezaměnitelného charismatického zpěváka," řekl hudební publicista Petr Korál.
Podobný koncert se na stejném místě uskutečnil i v roce 2011 u příležitosti nedožitých Schelingerových šedesátin. Večer zorganizoval jeho bratr Milan, který se však letošním koncertu nepodílí. Stejně tak bude chybět dlouholetý spolupracovník Schelingera František Ringo Čech. "Mě nikdo nepozval, ale tahle akce mi stejně připadá ušitá horkou jehlou," prohlásil Čech.
Reedice zásadních alb
Spolupráci Čecha a Schelingera mimo jiné v těchto dnech připomíná reedice jejich zásadních alb s názvy Hrrr na ně... (1977) a ...nám se líbí... (1979), které je posledním Schelingerovým řadovým albem před nešťastným úmrtím v roce 1981 v Bratislavě. "Tyto nahrávky patří ke zlatému fondu českého rocku 70. let a je veliká škoda, že se už neuskutečnila realizace chystané desky Zemětřesení. Dobové koncerty naznačovaly, že se Schelingerův repertoár začíná ubírat dost odlišným a rozhodně zajímavým směrem," podotkl Korál.
Uplatnění v jakémkoliv žánru
Schelinger se dokázal uplatnit v jakémkoli žánru včetně středního proudu, blues nebo swingu. Na jednu stranu písněmi Což takhle dát si špenát, René, já a Rudolf či Dráty pletací patřil do středního proudu, na druhou stál u zrodu české hardrockové scény a mnohé příznivce folku oslovil jeho nejznámější hit Holubí dům. Člen fotbalového klubu celebrit Amfora si zahrál ve filmech Romance za korunu, Trhák a v televizní komedii Kufr plný nadějí. S filmem jsou také spojeny jeho písně se stejnojmenným filmům Hop, a je tu lidoop a Což takhle dát i špenát.
"Jeho hudební dráha byla svým způsobem schizofrenická, daná tehdejší neutěšenou a zdaleka ne svobodnou společenskou situací v Československu, a připomínala jízdu na divokém kolotoči. Na jedné straně některé znamenité rockové skladby a na straně druhé ty jeho otřesně kolovrátkové diskotékové odrhovačky...," podotkl Korál.
Zpěváka a skladatele, kterého vydavatelství Supraphon posmrtně ocenilo diamantovou desku za celoživotní dílo a více než milion prodaných nosičů, připomíná v Čestmírově ulici v pražských Nuslích pamětní deska na domě, v němž vyrůstal. "Chybí mi pořád. Jako interpret i jako skladatel. My jsme se rvali jako koně, ale to celá kapela. Když jsme chtěli mít věci dokonalé, tak jsme se nad každou písničkou dohadovali. Ale konstruktivní spory kolektiv utužují," dodal Čech.
