Loutkář Tima Burtona
Když člověk není Trnka

Postavy anglického loutkáře Petera Saunderse bloudí po hřbitovech a vstávají z mrtvých. On sám uctívá Jiřího Trnku a s humornou sci-fi nebo horory Tima Burtona prorazil i v Hollywoodu. Na Skupově Plzni odpovídal pro pondělní vydání časopisu TÝDEN i dřevěné reportérce Medce Lipové

Animátorská síň slávy vám za inspiraci připisuje Plzeňáka Jiřího Trnku. Hlásíte s k němu?

Jistě, akorát nesvedu vyslovit jeho křestní jméno. Ještě v 60. letech existovaly v Anglii dvě podoby loutkové animace - jednoduché dětské seriály jako Kouzelný kolotoč, nebo loutky
pro dospělé, které používaly filmové efekty. Ale nic mezitím. Když jsem později studoval na umělecké škole, každý týden jsme si promítali zahraniční produkci a z Československa to byl právě Trnkův Sen noci svatojánské A to pro mě bylo úplné prozření. Studoval jsem pak Trnkovy loutky k Shakespearovi a taky jeho film Ruka.

Na kterou svou filmovou loutku jste nejpyšnější?

Asi na všechny postavy z Burtonovy Mrtvé nevěsty, nejspíš na nevěstu Victorii samotnou. Před mnoha lety jsem ale do jednoho televizního filmu vyrobil Krysaře a toho mám taky rád. Podle dnešních měřítek je asi moc surový, možná už ani nevypadá tak dobře, ale je to moje pocta Trnkovi.

Většinou vás prezentují jako Burtonova dvorního loutkáře. Jak jste se s tímhle režisérem dali dohromady?

V polovině devadesátých let nás Tim přizval k filmu Mars útočí, což měla být směs loutkové animace se skutečnými herci, jakási pocta sci-fi  padesátých let. Navrhli jsme loutky Marťanů, které se později, protože se spěchalo s letní premiérou, zpracovávali jen počítačově. Devět měsíců práce ale nepřišlo vniveč, pracovali jsme v Hollywoodu, dostali době zaplaceno a taky jsme se s Timem líp seznámili před Mrtvou nevěstou.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYJDE V PONDĚLÍ 14. ZÁŘÍ.