Na hudebním festivalu Doktorfest (27.-28. května u pražské Písecké brány) bude soutěžit mimo jiné kapela Růžová budoucnost, v níž hraje přední český psychiatr a adiktolog MUDr. Jiří Presl. Ve skupině jsou vedle něj ještě další dva lékaři. Presl v Česku v 80. letech zakládal systém pomoci lidem na drogách, dnes je vedoucím lékařem instituce Drop In.
Pokolikáté se Doktorfestu účastníte?
Letos jsme do soutěže pozváni poprvé. Ale slyšel jsem od kolegů, že je to moc příjemná záležitost.
Probíráte s kolegy lékaři v kapele i práci, nebo si od ní při hudbě rádi odpočinete?
Můžu vám říct zcela zodpovědně a stoprocentně, že o práci nepadne ani slovo. To můžu zaručit. Jestli se na zkouškách o něčem nemluví, tak je to o práci.
K hudbě samozřejmě patří i omamné látky. Jak se díváte na jejich užívání na koncertech, v klubech...?
S kritickým odstupem. Ničemu to neprospívá. Obecně se to víc okomentovat nedá. Je velmi různé, když je muzikant na heroinu nebo na LSD. Jsou to úplně odlišné světy, jiné účinky, následky naprosto nesrovnatelné. Některé drogy mohou mít pro tvorbu jistý přínos, jiné nemají přínosy vůbec žádné a jsou jen destruktivní. A za každou věc se platí nějaká cena, někdy příliš vysoká.
Jak se v posledních letech či desetiletích měnila situace s užíváním návykových látek v souvislosti s hudební scénou?
S hudební scénou, to neumím říct, ani o žádných statistikách nevím. Nicméně i zájem o drogy se v čase mění a podléhá módním vlnám. Tak například generace lidí, kteří si píchají do žíly, věkově stárne. Pro mladou generaci už to není "cool". Chtějí si krátce užít, třeba o víkendu, ale být v tom 24 hodin denně, což je úvazek na heroin, tak to se jim moc nezdá.
Jak často cvičíte, ať už doma či s kolegy z kapely?
Zkoušky máme většinou jednou týdně, sám hraju prakticky každý den. Aspoň na chvilku si kytaru vezmu do ruky, už proto, že si zkouším, co bychom mohli hrát. Byl jsem jednohlasně zvolen kapelníkem, takže mám na starost organizační věci, ale také třeba repertoár.
Jak moc je pro vás hudba drogou? Hrajete a posloucháte ji jen rekreačně, nebo si bez ní život nedovedete představit?
Já si dovedu představit život bez ledasčeho... Hudbě jsem se věnoval vždycky. Je to něco natolik odlišného od práce, že se to skvěle vyvažuje a doplňuje. Dobrou muziku po letech zase rád hraju, ale vždycky jsem ji vyhledával a poslouchal.
