Jedním z headlinerů Sázavafestu byli finští recesisté Leningrad Cowboys. Publikum sice nebylo zrovna nejpočetnější, spousty návštěvníků v sobotu ráno vyhnaly z areálu deště a bláto, ale ti zbývající si koncert užili bez ohledu na široké kaluže pod pódiem.
V Kácově předvedli kovbojové nové kostýmy à la Mexiko a pár nových rockových hitů, také se představil nový hlavní zpěvák Ville Tuomi.
Kapela vznikla ještě před pádem železné opony, ale právě tato událost je ve své době proslavila po celém světě. V roce 1991 vystoupili v Helsinkách spolu se sovětským armádním orchestrem Alexandrovců, s kombinací ruských tradic a amerického rock'n'rollu se zanedlouho předvedli i na MTV Music Awards. Sázavafest byl jejich pátým vystoupením v Česku, on-line deníku TÝDEN.CZ poskytli rozhovor kytaristé Varre Vartiainen a Pauli Hauta-aho.
Skupina Leningrad Cowboys je založená na kulturních kontrastech, ba až střetu civilizací. Pořád tyto kontrasty fungují, dvacet let po pádu komunismu?
Máme z té doby ohromnou spoustu vzpomínek. Hlavní myšlenkou kapely je, že všechno je možné, když se lidi dají dohromady a chtějí se bavit.
Jak byste vypadali, kdybyste vznikli o dvacet let později?
Asi stejně. Záleží to na zúčastněných lidech. Možná bychom jezdili po pódiu nahatí v traktorech.
Prohlašujete, že jste nejhorší rock'n'rollová kapela na světě. Je to pořád pravda?
No, teď jsme nejspíš druzí nejhorší, po Metallice.
Takže se nestydíte ztrátu primátu přiznat...
Ne, to ne. Máme velkou sebedůvěru. Ne, že bychom cvičili, necvičíme vůbec, ale jak něco děláte tak dlouho, zlepšujete se, aniž byste se snažili.
Začali jste kombinací americké a ruské kultury, pak jste se obrátili do vesmíru, teď Mexiko... Co bude dál?
Nevím. Všichni se hodně zajímáme o vesmír, o Měsíc... Možná se do vesmíru vrátíme. Posledně jsme ve skutečnosti na Měsíci nebyli, tak možná příště.
Oslovuje vás balkánská hudba? V Kácově hrál Boban i Marko Marković Orkestar, v Praze nedávno Goran Bregović...
Ale jo. Muzika funguje po celém světě jako jedna velká rodina, nezáleží na žánru. Muzika svádí lidi dohromady.
Jsou země, kde váš nevšední styl nepochopili?
No, každá země nás tak trochu nechápe. Naší nejoblíbenější zemí je ale Polsko, spousta holek, co mají fousy, to mi prostě imponuje.
Kolika jazyky zpíváte? Napočítal jsem alespoň pět (angličtina, ruština, finština, němčina, španělština).
Někdy jsme natolik opilí, že nezpíváme žádnou řečí.
Jste proslulí svou vášní pro traktory. O traktorech zpíváte, mluvíte, vozíte je po pódiu (coby originální bicí soupravu), v Helsinkách dokonce máte restauraci, která se jmenuje Zetor. Co vás vedlo k jejímu založení?
Před dvaceti lety byla v Helsinkách spousta hospod, ale nás nikam nepouštěli, tak jsme museli založit svoji.
A máte vedle cadillaců taky sbírku traktorů?
Jasně, a ještě máme spoustu motorek, sto padesát Harley-Davidsonů.
Když se před časem mluvilo v Česku o možné koalici sociálních demokratů s komunisty, premiér se vyjádřil, že by klidně vládl i s Marťany. Vy už jste si s komunisty v podstatě zahráli, lákali by vás mimozemšťani? Jak byste je přesvědčili?
Proč ne? Nalákali bychom je na naše zesilovače Marshall.
Máte nějaké další plány s režisérem Akim Kaurismäkim, s jehož filmy jste udělali díru do světa?
Možná, možná... Nějaké plány máme, ale nemůžeme teď nic říct. Dáme vědět, až se ukáže.
Ve filmech a ostatně i na pódiu předvádíte, že jste tak napůl muzikanti, napůl komedianti. Mají někteří leningradští kovbojové takové profese i mimo kapelu?
Každý z nás má spoustu profesí. Tanečnice dělají striptýz a uklízejí, zbytek hraje hokej a točí komedie.
"Keep on Poppin in the Free World!" loučí se v narážce na hit Rockin‘ in the Free World. "A choďte dál na naše koncerty, tam se děje magie!"
